Library / Tipiṭaka / ತಿಪಿಟಕ • Tipiṭaka / ಪಞ್ಚಪಕರಣ-ಮೂಲಟೀಕಾ • Pañcapakaraṇa-mūlaṭīkā |
೩. ಆಯತನಯಮಕಂ
3. Āyatanayamakaṃ
೧. ಪಣ್ಣತ್ತಿವಾರೋ
1. Paṇṇattivāro
ಉದ್ದೇಸವಾರವಣ್ಣನಾ
Uddesavāravaṇṇanā
೧-೯. ಆಯತನಯಮಕಾದೀಸು ಚ ಪಣ್ಣತ್ತಿವಾರೇ ಪದಸೋಧನವಾರಾದೀನಂ ವಚನೇ ಕಾರಣಂ ಖನ್ಧಯಮಕೇ ವುತ್ತನಯೇನೇವ ವೇದಿತಬ್ಬಂ। ‘‘ಏಕಾದಸ ಏಕಾದಸ ಕತ್ವಾ ತೇತ್ತಿಂಸಸತಂ ಯಮಕಾನೀ’’ತಿಆದಿನಾ ಕೇಸುಚಿ ಪೋತ್ಥಕೇಸು ಗಣನಾ ಲಿಖಿತಾ, ಸಾ ತಥಾ ನ ಹೋತಿ। ‘‘ದ್ವತ್ತಿಂಸಸತ’’ನ್ತಿಆದಿನಾ ಅಞ್ಞತ್ಥ ಲಿಖಿತಾ।
1-9. Āyatanayamakādīsu ca paṇṇattivāre padasodhanavārādīnaṃ vacane kāraṇaṃ khandhayamake vuttanayeneva veditabbaṃ. ‘‘Ekādasa ekādasa katvā tettiṃsasataṃ yamakānī’’tiādinā kesuci potthakesu gaṇanā likhitā, sā tathā na hoti. ‘‘Dvattiṃsasata’’ntiādinā aññattha likhitā.
ಉದ್ದೇಸವಾರವಣ್ಣನಾ ನಿಟ್ಠಿತಾ।
Uddesavāravaṇṇanā niṭṭhitā.
ನಿದ್ದೇಸವಾರವಣ್ಣನಾ
Niddesavāravaṇṇanā
೧೦-೧೭. ವಾಯನಟ್ಠೇನಾತಿ ಪಸಾರಣಟ್ಠೇನ, ಪಾಕಟಭಾವಟ್ಠೇನ ವಾ। ‘‘ಕಾಯೋ ಧಮ್ಮೋ’’ತಿ ಚ ವುಚ್ಚಮಾನಂ ಸಬ್ಬಂ ಸಸಭಾವಂ ಆಯತನಮೇವಾತಿ ‘‘ಕಾಯೋ ಆಯತನ’’ನ್ತಿ, ‘‘ಧಮ್ಮೋ ಆಯತನ’’ನ್ತಿ ಚ ಏತ್ಥ ‘‘ಆಮನ್ತಾ’’ತಿ ವುತ್ತಂ। ಕಾಯವಚನೇನ ಪನ ಧಮ್ಮವಚನೇನ ಚ ಅವುಚ್ಚಮಾನಂ ಕಞ್ಚಿ ಸಸಭಾವಂ ನತ್ಥೀತಿ ‘‘ನ ಕಾಯೋ ನಾಯತನಂ, ನ ಧಮ್ಮೋ ನಾಯತನ’’ನ್ತಿ ಏತ್ಥ ‘‘ಆಮನ್ತಾ’’ಇಚ್ಚೇವ ವುತ್ತಂ।
10-17. Vāyanaṭṭhenāti pasāraṇaṭṭhena, pākaṭabhāvaṭṭhena vā. ‘‘Kāyo dhammo’’ti ca vuccamānaṃ sabbaṃ sasabhāvaṃ āyatanamevāti ‘‘kāyo āyatana’’nti, ‘‘dhammo āyatana’’nti ca ettha ‘‘āmantā’’ti vuttaṃ. Kāyavacanena pana dhammavacanena ca avuccamānaṃ kañci sasabhāvaṃ natthīti ‘‘na kāyo nāyatanaṃ, na dhammo nāyatana’’nti ettha ‘‘āmantā’’icceva vuttaṃ.
ನಿದ್ದೇಸವಾರವಣ್ಣನಾ ನಿಟ್ಠಿತಾ।
Niddesavāravaṇṇanā niṭṭhitā.
೨. ಪವತ್ತಿವಾರೋ
2. Pavattivāro
೧. ಉಪ್ಪಾದವಾರವಣ್ಣನಾ
1. Uppādavāravaṇṇanā
೧೮-೨೧. ಪವತ್ತಿವಾರೇ ಚಕ್ಖಾಯತನಮೂಲಕಾನಿ ಏಕಾದಸಾತಿ ಪಟಿಸನ್ಧಿಚುತಿವಸೇನ ಉಪಾದಿನ್ನಪವತ್ತಸ್ಸ ಉಪ್ಪಾದನಿರೋಧವಚನೇ ಏತಸ್ಮಿಂ ಅಲಬ್ಭಮಾನವಿಸ್ಸಜ್ಜನಮ್ಪಿ ಸದ್ದಾಯತನೇನ ಸದ್ಧಿಂ ಯಮಕಂ ಪುಚ್ಛಾಮತ್ತಲಾಭೇನ ಸಙ್ಗಣ್ಹಿತ್ವಾ ವದತೀತಿ ದಟ್ಠಬ್ಬಂ। ಛಸಟ್ಠಿ ಯಮಕಾನೀತಿ ಏತ್ಥ ಚಕ್ಖುಸೋತಘಾನಜಿವ್ಹಾಕಾಯರೂಪಾಯತನಮೂಲಕೇಸು ಏಕೇಕಂ ಸದ್ದಾಯತನಮೂಲಕಾನಿ ಪಞ್ಚಾತಿ ಏಕಾದಸ ಯಮಕಾನಿ ವಿಸ್ಸಜ್ಜನವಸೇನ ಹಾಪೇತಬ್ಬಾನಿ। ವಕ್ಖತಿ ಹಿ ‘‘ಸದ್ದಾಯತನಸ್ಸ ಪಟಿಸನ್ಧಿಕ್ಖಣೇ ಅನುಪ್ಪತ್ತಿತೋ ತೇನ ಸದ್ಧಿಂ ಯಮಕಸ್ಸ ವಿಸ್ಸಜ್ಜನಮೇವ ನತ್ಥೀ’’ತಿ (ಯಮ॰ ಅಟ್ಠ॰ ಆಯತನಯಮಕ ೧೮-೨೧)।
18-21. Pavattivāre cakkhāyatanamūlakāni ekādasāti paṭisandhicutivasena upādinnapavattassa uppādanirodhavacane etasmiṃ alabbhamānavissajjanampi saddāyatanena saddhiṃ yamakaṃ pucchāmattalābhena saṅgaṇhitvā vadatīti daṭṭhabbaṃ. Chasaṭṭhi yamakānīti ettha cakkhusotaghānajivhākāyarūpāyatanamūlakesu ekekaṃ saddāyatanamūlakāni pañcāti ekādasa yamakāni vissajjanavasena hāpetabbāni. Vakkhati hi ‘‘saddāyatanassa paṭisandhikkhaṇe anuppattito tena saddhiṃ yamakassa vissajjanameva natthī’’ti (yama. aṭṭha. āyatanayamaka 18-21).
ದುತಿಯಂ ಕಿಞ್ಚಾಪಿ ಪಠಮೇನ ಸದಿಸವಿಸ್ಸಜ್ಜನನ್ತಿಆದಿ ಪುಗ್ಗಲವಾರಮೇವ ಸನ್ಧಾಯ ವುತ್ತನ್ತಿ ದಟ್ಠಬ್ಬಂ। ಓಕಾಸವಾರೇ ಪನ ಅಸದಿಸವಿಸ್ಸಜ್ಜನತ್ತಾ ವುತ್ತಂ, ನ ತಂ ಸಬ್ಬತ್ಥ ಸದಿಸವಿಸ್ಸಜ್ಜನನ್ತಿ ಞಾಪೇತುಂ ಪುಗ್ಗಲವಾರೇಪಿ ವಿಸ್ಸಜ್ಜಿತನ್ತಿ। ಗನ್ಧರಸಫೋಟ್ಠಬ್ಬಾಯತನೇಹಿ ಸದ್ಧಿಂ ತೀಣಿ ಯಮಕಾನಿ ಸದಿಸವಿಸ್ಸಜ್ಜನಾನೀತಿ ರೂಪಾವಚರಸತ್ತೇ ಸನ್ಧಾಯ ‘‘ಸಚಕ್ಖುಕಾನಂ ಅಗನ್ಧಕಾನ’’ನ್ತಿಆದಿನಾ ವಿಸ್ಸಜ್ಜಿತಬ್ಬತ್ತಾ ವುತ್ತಂ। ತೇಸಞ್ಹಿ ವಿರತ್ತಕಾಮಕಮ್ಮನಿಬ್ಬತ್ತಸ್ಸ ಪಟಿಸನ್ಧಿಬೀಜಸ್ಸ ಏವಂಸಭಾವತ್ತಾ ಘಾನಾದೀನಿ ಗನ್ಧಾದಯೋ ಚ ನ ಸನ್ತೀತಿ। ಘಾನಾಯತನಯಮಕೇನ ಸದಿಸವಿಸ್ಸಜ್ಜನತ್ತಾತಿ ಚಕ್ಖಾಯತನಮೂಲಕೇಸು ಘಾನಾಯತನಯಮಕೇನ ಸದ್ಧಿಂ ಸದಿಸವಿಸ್ಸಜ್ಜನತ್ತಾತಿ ಅತ್ಥೋ। ನನು ತತ್ಥ ‘‘ಸಚಕ್ಖುಕಾನಂ ಅಘಾನಕಾನಂ ಉಪಪಜ್ಜನ್ತಾನ’’ನ್ತಿಆದಿನಾ ವಿಸ್ಸಜ್ಜನಂ ಪವತ್ತಂ, ಇಧ ಪನ ಘಾನಾಯತನಮೂಲಕೇಸು ‘‘ಯಸ್ಸ ಘಾನಾಯತನಂ ಉಪ್ಪಜ್ಜತಿ, ತಸ್ಸ ಜಿವ್ಹಾಯತನಂ ಉಪ್ಪಜ್ಜತೀತಿ? ಆಮನ್ತಾ’’ತಿ ವಿಸ್ಸಜ್ಜನೇನ ಭವಿತಬ್ಬನ್ತಿ ನತ್ಥಿ ಸದಿಸವಿಸ್ಸಜ್ಜನತಾತಿ? ಸಚ್ಚಂ, ಯಥಾ ಪನ ತತ್ಥ ಘಾನಾಯತನಯಮಕೇನ ಜಿವ್ಹಾಕಾಯಾಯತನಯಮಕಾನಿ ಸದಿಸವಿಸ್ಸಜ್ಜನಾನಿ, ಏವಮಿಧಾಪಿ ಜಿವ್ಹಾಕಆಯಾಯತನಯಮಕಾನಿ ಸದಿಸವಿಸ್ಸಜ್ಜನಾನಿ, ತಸ್ಮಾ ತತ್ಥ ತತ್ಥೇವ ಸದಿಸವಿಸ್ಸಜ್ಜನತಾ ಪಾಳಿಯಂ ಅನಾರುಳ್ಹತಾಯ ಕಾರಣನ್ತಿ। ನಿದಸ್ಸನಭಾವೇನ ಪನ ಗಹಿತಂ ಚಕ್ಖಾಯತನಮೂಲಕಾನಂ ಸದಿಸವಿಸ್ಸಜ್ಜನಕಾನಂ ಸದಿಸವಿಸ್ಸಜ್ಜನಂ ನಿದಸ್ಸನಭಾವೇನೇವ ಕಾರಣನ್ತಿ ದಸ್ಸೇನ್ತೋ ‘‘ಘಾನಾಯತನಯಮಕೇನ ಸದಿಸವಿಸ್ಸಜ್ಜನತ್ತಾ’’ತಿ ಆಹ। ಸದಿಸವಿಸ್ಸಜ್ಜನತಾ ಚೇತ್ಥ ಘಾನಾಯತನಮೂಲಕೇಸು ಯೇಭುಯ್ಯತಾಯ ದಟ್ಠಬ್ಬಾ। ತೇಸು ಹಿ ಜಿವ್ಹಾಕಾಯಾಯತನಯಮಕೇಸು ತಿಣ್ಣಂ ಪುಚ್ಛಾನಂ ‘‘ಆಮನ್ತಾ’’ತಿ ವಿಸ್ಸಜ್ಜನೇನ ಭವಿತಬ್ಬಂ , ಪಚ್ಛಿಮಪುಚ್ಛಾಯ ‘‘ಸಕಾಯಕಾನಂ ಅಘಾನಕಾನಂ ಉಪಪಜ್ಜನ್ತಾನ’’ನ್ತಿಆದಿನಾತಿ।
Dutiyaṃ kiñcāpi paṭhamena sadisavissajjanantiādi puggalavārameva sandhāya vuttanti daṭṭhabbaṃ. Okāsavāre pana asadisavissajjanattā vuttaṃ, na taṃ sabbattha sadisavissajjananti ñāpetuṃ puggalavārepi vissajjitanti. Gandharasaphoṭṭhabbāyatanehi saddhiṃ tīṇi yamakāni sadisavissajjanānīti rūpāvacarasatte sandhāya ‘‘sacakkhukānaṃ agandhakāna’’ntiādinā vissajjitabbattā vuttaṃ. Tesañhi virattakāmakammanibbattassa paṭisandhibījassa evaṃsabhāvattā ghānādīni gandhādayo ca na santīti. Ghānāyatanayamakena sadisavissajjanattāti cakkhāyatanamūlakesu ghānāyatanayamakena saddhiṃ sadisavissajjanattāti attho. Nanu tattha ‘‘sacakkhukānaṃ aghānakānaṃ upapajjantāna’’ntiādinā vissajjanaṃ pavattaṃ, idha pana ghānāyatanamūlakesu ‘‘yassa ghānāyatanaṃ uppajjati, tassa jivhāyatanaṃ uppajjatīti? Āmantā’’ti vissajjanena bhavitabbanti natthi sadisavissajjanatāti? Saccaṃ, yathā pana tattha ghānāyatanayamakena jivhākāyāyatanayamakāni sadisavissajjanāni, evamidhāpi jivhākaāyāyatanayamakāni sadisavissajjanāni, tasmā tattha tattheva sadisavissajjanatā pāḷiyaṃ anāruḷhatāya kāraṇanti. Nidassanabhāvena pana gahitaṃ cakkhāyatanamūlakānaṃ sadisavissajjanakānaṃ sadisavissajjanaṃ nidassanabhāveneva kāraṇanti dassento ‘‘ghānāyatanayamakena sadisavissajjanattā’’ti āha. Sadisavissajjanatā cettha ghānāyatanamūlakesu yebhuyyatāya daṭṭhabbā. Tesu hi jivhākāyāyatanayamakesu tiṇṇaṃ pucchānaṃ ‘‘āmantā’’ti vissajjanena bhavitabbaṃ , pacchimapucchāya ‘‘sakāyakānaṃ aghānakānaṃ upapajjantāna’’ntiādināti.
ಅಥ ವಾ ಯಥಾ ವೇದನಾಕ್ಖನ್ಧಾದಿಮೂಲಕಾನಂ ಸಞ್ಞಾಕ್ಖನ್ಧಾದಿಯಮಕಾನಂ ಅಮಿಸ್ಸಕಕಾಲಭೇದೇಸು ತೀಸು ‘‘ಆಮನ್ತಾ’’ತಿ ಪಟಿವಚನವಿಸ್ಸಜ್ಜನೇನ ಯಥಾವುತ್ತವಚನಸ್ಸ ವಿಸ್ಸಜ್ಜನಭಾವಾನುಜಾನನಂ ಕತ್ತಬ್ಬನ್ತಿ ಅಪುಬ್ಬಸ್ಸ ವತ್ತಬ್ಬಸ್ಸ ಅಭಾವಾ ವಿಸ್ಸಜ್ಜನಂ ನ ಕತಂ, ಏವಮಿಧಾಪಿ ಘಾನಾಯತನಮೂಲಕಂ ಜಿವ್ಹಾಯತನಯಮಕಂ ಅಪುಬ್ಬಸ್ಸ ವತ್ತಬ್ಬಸ್ಸ ಅಭಾವಾ ಪಾಳಿಂ ಅನಾರುಳ್ಹನ್ತಿ ಪಾಕಟೋಯಮತ್ಥೋ। ಕಾಯಾಯತನಯಮಕಂ ಪನ ದುತಿಯಪುಚ್ಛಾಯ ವಸೇನ ವಿಸ್ಸಜ್ಜಿತಬ್ಬಂ ಸಿಯಾ, ಸಾ ಚ ಚಕ್ಖಾಯತನಮೂಲಕೇಸು ಘಾನಾಯತನಯಮಕೇನ ಸದಿಸವಿಸ್ಸಜ್ಜನಾ, ತಸ್ಮಾ ಯಸ್ಸಾ ಪುಚ್ಛಾಯ ವಿಸ್ಸಜ್ಜನಾ ಕಾತಬ್ಬಾ, ತಸ್ಸಾ ಘಾನಾಯತನಯಮಕೇನ ಸದಿಸವಿಸ್ಸಜ್ಜನತ್ತಾ ತಂಸೇಸಾನಿ ಪಾಳಿಂ ಅನಾರುಳ್ಹಾನೀತಿ ಏವಮೇತ್ಥ ಅತ್ಥೋ ದಟ್ಠಬ್ಬೋ। ತಥಾತಿ ಇದಂ ಪಾಳಿಅನಾರುಳ್ಹತಾಸಾಮಞ್ಞೇನೇವ ವುತ್ತಂ, ನ ಕಾರಣಸಾಮಞ್ಞೇನ। ಘಾನಜಿವ್ಹಾಕಾಯಾಯತನಾನಂ ಪನ ಅಗಬ್ಭಸೇಯ್ಯಕೇಸು ಪವತ್ತಮಾನಾನಂ ಗಬ್ಭಸೇಯ್ಯಕೇಸು ಚ ಆಯತನಪಾರಿಪೂರಿಕಾಲೇ ಸಹಚಾರಿತಾಯ ಅವಿಸೇಸತ್ತಾ ಚ ಅಪ್ಪವಿಸೇಸತ್ತಾ ಚ ಏಕಸ್ಮಿಂ ಘಾನಾಯತನಯಮಕೇ ವಿಸ್ಸಜ್ಜಿತೇ ಇತರಾನಿ ದ್ವೇ, ಘಾನಾಯತನಮೂಲಕೇಸು ಚ ವಿಸ್ಸಜ್ಜಿತೇಸು ಇತರದ್ವಯಮೂಲಕಾನಿ ನ ವಿಸ್ಸಜ್ಜೀಯನ್ತೀತಿ ವೇದಿತಬ್ಬಾನಿ। ರೂಪಾಯತನಮನಾಯತನೇಹಿ ಸದ್ಧಿನ್ತಿ ‘‘ಯಸ್ಸ ರೂಪಾಯತನಂ ಉಪ್ಪಜ್ಜತಿ, ತಸ್ಸ ಮನಾಯತನಂ ಉಪ್ಪಜ್ಜತೀ’’ತಿ ಏತಿಸ್ಸಾ ಪುಚ್ಛಾಯ ವುತ್ತೇಹಿ ರೂಪಾಯತನಮನಾಯತನೇಹಿ ಸದ್ಧಿನ್ತಿ ಅಧಿಪ್ಪಾಯೋ। ರೂಪಾಯತನಮೂಲಕೇಸು ಹಿ ಮನಾಯತನಯಮಕೇ ಆದಿಪುಚ್ಛಾಯ ಗನ್ಧರಸಫೋಟ್ಠಬ್ಬಯಮಕೇಸು ಆದಿಪುಚ್ಛಾನಂ ಸದಿಸವಿಸ್ಸಜ್ಜನತಾ ಯಮಕಾನಂ ಅವಿಸ್ಸಜ್ಜನೇ ಕಾರಣಭಾವೇನ ವುತ್ತಾ। ದುತಿಯಪುಚ್ಛಾನಞ್ಹಿ ಪಟಿವಚನವಿಸ್ಸಜ್ಜನೇನ ಭವಿತಬ್ಬನ್ತಿ ಪುಬ್ಬೇ ವುತ್ತನಯೇನ ವಿಸ್ಸಜ್ಜನಂ ನ ಕಾತಬ್ಬಂ, ಆದಿಪುಚ್ಛಾನಞ್ಚ ನ ಕಾತಬ್ಬನ್ತಿ।
Atha vā yathā vedanākkhandhādimūlakānaṃ saññākkhandhādiyamakānaṃ amissakakālabhedesu tīsu ‘‘āmantā’’ti paṭivacanavissajjanena yathāvuttavacanassa vissajjanabhāvānujānanaṃ kattabbanti apubbassa vattabbassa abhāvā vissajjanaṃ na kataṃ, evamidhāpi ghānāyatanamūlakaṃ jivhāyatanayamakaṃ apubbassa vattabbassa abhāvā pāḷiṃ anāruḷhanti pākaṭoyamattho. Kāyāyatanayamakaṃ pana dutiyapucchāya vasena vissajjitabbaṃ siyā, sā ca cakkhāyatanamūlakesu ghānāyatanayamakena sadisavissajjanā, tasmā yassā pucchāya vissajjanā kātabbā, tassā ghānāyatanayamakena sadisavissajjanattā taṃsesāni pāḷiṃ anāruḷhānīti evamettha attho daṭṭhabbo. Tathāti idaṃ pāḷianāruḷhatāsāmaññeneva vuttaṃ, na kāraṇasāmaññena. Ghānajivhākāyāyatanānaṃ pana agabbhaseyyakesu pavattamānānaṃ gabbhaseyyakesu ca āyatanapāripūrikāle sahacāritāya avisesattā ca appavisesattā ca ekasmiṃ ghānāyatanayamake vissajjite itarāni dve, ghānāyatanamūlakesu ca vissajjitesu itaradvayamūlakāni na vissajjīyantīti veditabbāni. Rūpāyatanamanāyatanehi saddhinti ‘‘yassa rūpāyatanaṃ uppajjati, tassa manāyatanaṃ uppajjatī’’ti etissā pucchāya vuttehi rūpāyatanamanāyatanehi saddhinti adhippāyo. Rūpāyatanamūlakesu hi manāyatanayamake ādipucchāya gandharasaphoṭṭhabbayamakesu ādipucchānaṃ sadisavissajjanatā yamakānaṃ avissajjane kāraṇabhāvena vuttā. Dutiyapucchānañhi paṭivacanavissajjanena bhavitabbanti pubbe vuttanayena vissajjanaṃ na kātabbaṃ, ādipucchānañca na kātabbanti.
ಹೇಟ್ಠಿಮೇಹಿ ಸದಿಸವಿಸ್ಸಜ್ಜನತ್ತಾತಿ ಏತ್ಥ ಗನ್ಧಾಯತನಮೂಲಕಾನಂ ರಸಫೋಟ್ಠಬ್ಬಯಮಕಾನಂ ರಸಾಯತನಮೂಲಕಸ್ಸ ಚ ಫೋಟ್ಠಬ್ಬಯಮಕಸ್ಸ ಪಟಿವಚನವಿಸ್ಸಜ್ಜನೇನೇವ ಭವಿತಬ್ಬನ್ತಿ ಪುಬ್ಬೇ ವುತ್ತನಯೇನೇವ ವಿಸ್ಸಜ್ಜನಂ ನ ಕಾತಬ್ಬನ್ತಿ ಯೇಸಂ ಕಾತಬ್ಬಂ, ತೇಸಂ ಗನ್ಧರಸಫೋಟ್ಠಬ್ಬಮೂಲಕಾನಂ ಮನಾಯತನಧಮ್ಮಾಯತನಯಮಕಾನಂ ಚಕ್ಖಾದಿಪಞ್ಚಾಯತನಮೂಲಕೇಹಿ ಮನಾಯತನಧಮ್ಮಾಯತನಯಮಕೇಹಿ ಸದಿಸವಿಸ್ಸಜ್ಜನತ್ತಾತಿ ಅತ್ಥೋ। ಚಕ್ಖಾಯತನಾದಿಮೂಲಕಾನಿ ಸದ್ದಾಯತನಯಮಕಾನಿ ಸದ್ದಾಯತನಮೂಲಕಾನಿ ಸಬ್ಬಾನಿ ಅವಿಸ್ಸಜ್ಜನೇನೇವ ಅಲಬ್ಭಮಾನವಿಸ್ಸಜ್ಜನತಾದಸ್ಸನೇನ ವಿಸ್ಸಜ್ಜಿತಾನಿ ನಾಮ ಹೋನ್ತೀತಿ ಆಹ ‘‘ಛಸಟ್ಠಿ ಯಮಕಾನಿ ವಿಸ್ಸಜ್ಜಿತಾನಿ ನಾಮ ಹೋನ್ತೀ’’ತಿ।
Heṭṭhimehi sadisavissajjanattāti ettha gandhāyatanamūlakānaṃ rasaphoṭṭhabbayamakānaṃ rasāyatanamūlakassa ca phoṭṭhabbayamakassa paṭivacanavissajjaneneva bhavitabbanti pubbe vuttanayeneva vissajjanaṃ na kātabbanti yesaṃ kātabbaṃ, tesaṃ gandharasaphoṭṭhabbamūlakānaṃ manāyatanadhammāyatanayamakānaṃ cakkhādipañcāyatanamūlakehi manāyatanadhammāyatanayamakehi sadisavissajjanattāti attho. Cakkhāyatanādimūlakāni saddāyatanayamakāni saddāyatanamūlakāni sabbāni avissajjaneneva alabbhamānavissajjanatādassanena vissajjitāni nāma hontīti āha ‘‘chasaṭṭhi yamakāni vissajjitāni nāma hontī’’ti.
ಜಚ್ಚನ್ಧಮ್ಪಿ ಜಚ್ಚಬಧಿರಮ್ಪೀತಿ ಏತ್ಥ ಚ ಜಚ್ಚಬಧಿರಗ್ಗಹಣೇನ ಜಚ್ಚನ್ಧಬಧಿರೋ ಗಹಿತೋತಿ ವೇದಿತಬ್ಬೋ। ಸಘಾನಕಾನಂ ಸಚಕ್ಖುಕಾನನ್ತಿ ಪರಿಪುಣ್ಣಾಯತನಮೇವ ಓಪಪಾತಿಕಂ ಸನ್ಧಾಯ ವುತ್ತನ್ತಿ ಏತ್ಥ ಏವ-ಸದ್ದಂ ವುತ್ತನ್ತಿ-ಏತಸ್ಸ ಪರತೋ ಯೋಜೇತ್ವಾ ಯಥಾ ‘‘ಸಘಾನಕಾನಂ ಅಚಕ್ಖುಕಾನ’’ನ್ತಿ ಇದಂ ಅಪರಿಪುಣ್ಣಾಯತನಂ ಸನ್ಧಾಯ ವುತ್ತಂ, ನ ಏವಂ ‘‘ಸಘಾನಕಾನಂ ಸಚಕ್ಖುಕಾನ’’ನ್ತಿ ಏತಂ। ಏತಂ ಪನ ಪರಿಪುಣ್ಣಾಯತನಂ ಸನ್ಧಾಯ ವುತ್ತಮೇವಾತಿ ಅತ್ಥೋ ದಟ್ಠಬ್ಬೋ। ತೇನ ಜಚ್ಚಬಧಿರಮ್ಪಿ ಸನ್ಧಾಯ ವುತ್ತತಾ ನ ವಾರಿತಾ ಹೋತೀತಿ।
Jaccandhampi jaccabadhirampīti ettha ca jaccabadhiraggahaṇena jaccandhabadhiro gahitoti veditabbo. Saghānakānaṃ sacakkhukānanti paripuṇṇāyatanameva opapātikaṃ sandhāya vuttanti ettha eva-saddaṃ vuttanti-etassa parato yojetvā yathā ‘‘saghānakānaṃ acakkhukāna’’nti idaṃ aparipuṇṇāyatanaṃ sandhāya vuttaṃ, na evaṃ ‘‘saghānakānaṃ sacakkhukāna’’nti etaṃ. Etaṃ pana paripuṇṇāyatanaṃ sandhāya vuttamevāti attho daṭṭhabbo. Tena jaccabadhirampi sandhāya vuttatā na vāritā hotīti.
೨೨-೨೫೪. ಯತ್ಥ ಚಕ್ಖಾಯತನನ್ತಿ ರೂಪೀಬ್ರಹ್ಮಲೋಕಂ ಪುಚ್ಛತೀತಿ ನಿಯಮತೋ ತತ್ಥ ಚಕ್ಖುಸೋತಾನಂ ಸಹುಪ್ಪತ್ತಿಮತ್ತಂ ಪಸ್ಸನ್ತೋ ವದತಿ, ಓಕಾಸವಾರೇ ಪನ ತಸ್ಮಿಂ ಪುಗ್ಗಲಸ್ಸ ಅನಾಮಟ್ಠತ್ತಾ ಯತ್ಥ ಕಾಮಧಾತುಯಂ ರೂಪಧಾತುಯಞ್ಚ ಚಕ್ಖಾಯತನಂ ಉಪ್ಪಜ್ಜತಿ, ತತ್ಥ ಸೋತಾಯತನಮ್ಪಿ ಏಕನ್ತೇನ ಉಪ್ಪಜ್ಜತೀತಿ ‘‘ಆಮನ್ತಾ’’ತಿ (ಯಮ॰ ೧.ಆಯತನಯಮಕ.೨೨) ವುತ್ತಂ।
22-254. Yattha cakkhāyatananti rūpībrahmalokaṃ pucchatīti niyamato tattha cakkhusotānaṃ sahuppattimattaṃ passanto vadati, okāsavāre pana tasmiṃ puggalassa anāmaṭṭhattā yattha kāmadhātuyaṃ rūpadhātuyañca cakkhāyatanaṃ uppajjati, tattha sotāyatanampi ekantena uppajjatīti ‘‘āmantā’’ti (yama. 1.āyatanayamaka.22) vuttaṃ.
‘‘ಯಸ್ಸ ವಾ ಪನ ರೂಪಾಯತನಂ ಉಪ್ಪಜ್ಜಿಸ್ಸತಿ, ತಸ್ಸ ಚಕ್ಖಾಯತನಂ ಉಪ್ಪಜ್ಜಿಸ್ಸತೀತಿ? ಆಮನ್ತಾ’’ತಿ ಕಸ್ಮಾ ಪಟಿಞ್ಞಾತಂ, ನನು ಯೋ ಗಬ್ಭಸೇಯ್ಯಕಭಾವಂ ಗನ್ತ್ವಾ ಪರಿನಿಬ್ಬಾಯಿಸ್ಸತಿ, ತಸ್ಸ ರೂಪಾಯತನಂ ಪಟಿಸನ್ಧಿಯಂ ಉಪ್ಪಜ್ಜಿಸ್ಸತಿ, ನ ಪನ ಚಕ್ಖಾಯತನನ್ತಿ? ಯಸ್ಸ ರೂಪಾಯತನಂ ಉಪ್ಪಜ್ಜಿಸ್ಸತಿ, ತಸ್ಸ ತದವತ್ಥಸ್ಸ ಪುಗ್ಗಲಸ್ಸ ರೂಪಾಯತನುಪ್ಪಾದತೋ ಉದ್ಧಂ ಚಕ್ಖಾಯತನಸನ್ತಾನುಪ್ಪಾದಸ್ಸ ಪವತ್ತಿಯಮ್ಪಿ ಭವಿಸ್ಸನ್ತಸ್ಸ ಪಟಿಞ್ಞಾತಬ್ಬತ್ತಾ। ಅಥ ಕಸ್ಮಾ ‘‘ಯಸ್ಸ ವಾ ಪನ ರೂಪಾಯತನಂ ನುಪ್ಪಜ್ಜಿಸ್ಸತಿ, ತಸ್ಸ ಚಕ್ಖಾಯತನಂ ನುಪ್ಪಜ್ಜಿಸ್ಸತೀತಿ? ಆಮನ್ತಾ’’ತಿ ಪಟಿಞ್ಞಾತಂ, ನನು ಗಬ್ಭಸೇಯ್ಯಕಸ್ಸ ಪಚ್ಛಿಮಭವಿಕಸ್ಸ ಉಪಪಜ್ಜನ್ತಸ್ಸ ಏಕಾದಸಮಸತ್ತಾಹಾ ಓರತೋ ಠಿತಸ್ಸ ರೂಪಾಯತನಂ ನುಪ್ಪಜ್ಜಿಸ್ಸತಿ ನೋ ಚ ಚಕ್ಖಾಯತನಂ ನುಪ್ಪಜ್ಜಿಸ್ಸತೀತಿ? ತಸ್ಮಿಂ ಭವೇ ಭವಿಸ್ಸನ್ತಸ್ಸ ಉಪ್ಪಾದಸ್ಸ ಅನಾಗತಭಾವೇನ ಅವಚನತೋ। ಭವನ್ತರೇ ಹಿ ತಸ್ಸ ತಸ್ಸ ಆಯತನಸನ್ತಾನಸ್ಸ ಯೋ ಆದಿಉಪ್ಪಾದೋ ಪಟಿಸನ್ಧಿಯಂ ಪವತ್ತೇ ಚ ಭವಿಸ್ಸತಿ, ಸೋ ಅನಾಗತುಪ್ಪಾದೋ ತಬ್ಭಾವೇನ ವುಚ್ಚತಿ ಅದ್ಧಾಪಚ್ಚುಪ್ಪನ್ನಾನನ್ತೋಗಧತ್ತಾ। ನ ಪನ ಯೋ ತಸ್ಮಿಂಯೇವ ಭವೇ ಪವತ್ತೇ ಭವಿಸ್ಸತಿ, ಸೋ ಅನಾಗತುಪ್ಪಾದಭಾವೇನ ವುಚ್ಚತಿ ಅದ್ಧಾಪಚ್ಚುಪ್ಪನ್ನನ್ತೋಗಧತ್ತಾ। ಅದ್ಧಾವಸೇನ ಹೇತ್ಥ ಕಮ್ಮಜಪವತ್ತಸ್ಸ ಪಚ್ಚುಪ್ಪನ್ನಾದಿಕಾಲಭೇದೋ ಅಧಿಪ್ಪೇತೋ। ಏವಞ್ಚ ಕತ್ವಾ ಇನ್ದ್ರಿಯಯಮಕೇ (ಯಮ॰ ೩.ಇನ್ದ್ರಿಯಯಮಕ.೩೬೮) ‘‘ಯಸ್ಸ ಇತ್ಥಿನ್ದ್ರಿಯಂ ಉಪ್ಪಜ್ಜತಿ , ತಸ್ಸ ಪುರಿಸಿನ್ದ್ರಿಯಂ ಉಪ್ಪಜ್ಜಿಸ್ಸತೀತಿ? ಪಚ್ಛಿಮಭವಿಕಾನಂ ಇತ್ಥೀನಂ ಉಪಪಜ್ಜನ್ತೀನಂ, ಯಾ ಚ ಇತ್ಥಿಯೋ ರೂಪಾವಚರಂ ಅರೂಪಾವಚರಂ ಉಪಪಜ್ಜಿತ್ವಾ ಪರಿನಿಬ್ಬಾಯಿಸ್ಸನ್ತಿ, ಯಾ ಚ ಇತ್ಥಿಯೋ ಏತೇನೇವ ಭಾವೇನ ಕತಿಚಿ ಭವೇ ದಸ್ಸೇತ್ವಾ ಪರಿನಿಬ್ಬಾಯಿಸ್ಸನ್ತಿ, ತಾಸಂ ಉಪಪಜ್ಜನ್ತೀನಂ ತಾಸಂ ಇತ್ಥಿನ್ದ್ರಿಯಂ ಉಪ್ಪಜ್ಜತಿ, ನೋ ಚ ತಾಸಂ ಪುರಿಸಿನ್ದ್ರಿಯಂ ಉಪ್ಪಜ್ಜಿಸ್ಸತೀ’’ತಿ ವುತ್ತಂ। ನ ಹಿ ತಾಸಂ ಸಬ್ಬಾಸಂ ತಸ್ಮಿಂ ಭವೇ ಪವತ್ತೇ ಪುರಿಸಿನ್ದ್ರಿಯಂ ನ ಉಪ್ಪಜ್ಜಿಸ್ಸತಿ ಲಿಙ್ಗಪರಿವತ್ತನಸಬ್ಭಾವಾ, ಭವನ್ತರೇ ಪನ ಆದಿಉಪ್ಪಾದಸ್ಸ ಅಭಾವಂ ಸನ್ಧಾಯ ‘‘ನೋ ಚ ತಾಸಂ ಪುರಿಸಿನ್ದ್ರಿಯಂ ಉಪ್ಪಜ್ಜಿಸ್ಸತೀ’’ತಿ ವುತ್ತಂ। ಭವನ್ತರೇ ಹಿ ಆದಿಉಪ್ಪಾದಸ್ಸ ಅನಾಗತತ್ತಂ ಅಧಿಪ್ಪೇತನ್ತಿ। ಏವಞ್ಚ ಕತ್ವಾ ‘‘ಕತಿಚಿ ಭವೇ ದಸ್ಸೇತ್ವಾ’’ತಿ ಭವಗ್ಗಹಣಂ ಕತನ್ತಿ।
‘‘Yassa vā pana rūpāyatanaṃ uppajjissati, tassa cakkhāyatanaṃ uppajjissatīti? Āmantā’’ti kasmā paṭiññātaṃ, nanu yo gabbhaseyyakabhāvaṃ gantvā parinibbāyissati, tassa rūpāyatanaṃ paṭisandhiyaṃ uppajjissati, na pana cakkhāyatananti? Yassa rūpāyatanaṃ uppajjissati, tassa tadavatthassa puggalassa rūpāyatanuppādato uddhaṃ cakkhāyatanasantānuppādassa pavattiyampi bhavissantassa paṭiññātabbattā. Atha kasmā ‘‘yassa vā pana rūpāyatanaṃ nuppajjissati, tassa cakkhāyatanaṃ nuppajjissatīti? Āmantā’’ti paṭiññātaṃ, nanu gabbhaseyyakassa pacchimabhavikassa upapajjantassa ekādasamasattāhā orato ṭhitassa rūpāyatanaṃ nuppajjissati no ca cakkhāyatanaṃ nuppajjissatīti? Tasmiṃ bhave bhavissantassa uppādassa anāgatabhāvena avacanato. Bhavantare hi tassa tassa āyatanasantānassa yo ādiuppādo paṭisandhiyaṃ pavatte ca bhavissati, so anāgatuppādo tabbhāvena vuccati addhāpaccuppannānantogadhattā. Na pana yo tasmiṃyeva bhave pavatte bhavissati, so anāgatuppādabhāvena vuccati addhāpaccuppannantogadhattā. Addhāvasena hettha kammajapavattassa paccuppannādikālabhedo adhippeto. Evañca katvā indriyayamake (yama. 3.indriyayamaka.368) ‘‘yassa itthindriyaṃ uppajjati , tassa purisindriyaṃ uppajjissatīti? Pacchimabhavikānaṃ itthīnaṃ upapajjantīnaṃ, yā ca itthiyo rūpāvacaraṃ arūpāvacaraṃ upapajjitvā parinibbāyissanti, yā ca itthiyo eteneva bhāvena katici bhave dassetvā parinibbāyissanti, tāsaṃ upapajjantīnaṃ tāsaṃ itthindriyaṃ uppajjati, no ca tāsaṃ purisindriyaṃ uppajjissatī’’ti vuttaṃ. Na hi tāsaṃ sabbāsaṃ tasmiṃ bhave pavatte purisindriyaṃ na uppajjissati liṅgaparivattanasabbhāvā, bhavantare pana ādiuppādassa abhāvaṃ sandhāya ‘‘no ca tāsaṃ purisindriyaṃ uppajjissatī’’ti vuttaṃ. Bhavantare hi ādiuppādassa anāgatattaṃ adhippetanti. Evañca katvā ‘‘katici bhave dassetvā’’ti bhavaggahaṇaṃ katanti.
‘‘ಆಯತನಾನಂ ಪಟಿಲಾಭೋ ಜಾತೀ’’ತಿ (ದೀ॰ ನಿ॰ ೨.೩೮೮; ವಿಭ॰ ೨೩೫) ವಚನತೋ ತಂತಂಆಯತನನಿಬ್ಬತ್ತಕಕಮ್ಮೇನ ಗಹಿತಪಟಿಸನ್ಧಿಕಸ್ಸ ಅವಸ್ಸಂಭಾವೀಆಯತನಸ್ಸ ಯಾವ ಆಯತನಪಾರಿಪೂರಿ, ತಾವ ಉಪ್ಪಜ್ಜತೀತಿ ಪನ ಅತ್ಥೇ ಗಯ್ಹಮಾನೇ ಪುಚ್ಛಾದ್ವಯವಿಸ್ಸಜ್ಜನಂ ಸೂಪಪನ್ನಂ ಹೋತಿ। ಏವಞ್ಚ ಸತಿ ‘‘ಯಸ್ಸ ವಾ ಪನ ಸೋತಾಯತನಂ ನುಪ್ಪಜ್ಜಿಸ್ಸತಿ, ತಸ್ಸ ಚಕ್ಖಾಯತನಂ ನುಪ್ಪಜ್ಜತೀತಿ? ಪಚ್ಛಿಮಭವಿಕಾನಂ ಪಞ್ಚವೋಕಾರಂ ಉಪಪಜ್ಜನ್ತಾನಂ, ಯೇ ಚ ಅರೂಪಂ ಉಪಪಜ್ಜಿತ್ವಾ ಪರಿನಿಬ್ಬಾಯಿಸ್ಸನ್ತಿ, ತೇಸಂ ಉಪಪಜ್ಜನ್ತಾನಂ ತೇಸಂ ಸೋತಾಯತನಂ ನುಪ್ಪಜ್ಜಿಸ್ಸತಿ, ನೋ ಚ ತೇಸಂ ಚಕ್ಖಾಯತನಂ ನುಪ್ಪಜ್ಜತೀ’’ತಿ ಏವಮಾದೀಸು (ಯಮ॰ ೧.ಆಯತನಯಮಕ.೯೫) ಗಬ್ಭಸೇಯ್ಯಕಾಪಿ ಪಚ್ಛಿಮಭವಿಕಾದಯೋ ಉಪಪಜ್ಜನ್ತಾ ಗಹಿತಾ ಹೋನ್ತಿ। ಏವಞ್ಚ ಕತ್ವಾ ಇನ್ದ್ರಿಯಯಮಕೇ (ಯಮ॰ ೩.ಇನ್ದ್ರಿಯಯಮಕ.೧೮೬) ‘‘ಯಸ್ಸ ವಾ ಪನ ಸೋಮನಸ್ಸಿನ್ದ್ರಿಯಂ ಉಪ್ಪಜ್ಜತಿ, ತಸ್ಸ ಚಕ್ಖುನ್ದ್ರಿಯಂ ಉಪ್ಪಜ್ಜತೀತಿ? ಆಮನ್ತಾ’’ತಿ ಇದಮ್ಪಿ ಉಪಪನ್ನಂ ಹೋತಿ। ಸೋಮನಸ್ಸಿನ್ದ್ರಿಯುಪ್ಪಾದಕಸ್ಸ ಕಮ್ಮಸ್ಸ ಏಕನ್ತೇನ ಚಕ್ಖುನ್ದ್ರಿಯುಪ್ಪಾದನತೋ ಗಬ್ಭೇಪಿ ಯಾವ ಚಕ್ಖುನ್ದ್ರಿಯುಪ್ಪತ್ತಿ, ತಾವ ಉಪ್ಪಜ್ಜಮಾನತಾಯ ತಸ್ಸಾ ಅಭಿನನ್ದಿತಬ್ಬತ್ತಾ।
‘‘Āyatanānaṃ paṭilābho jātī’’ti (dī. ni. 2.388; vibha. 235) vacanato taṃtaṃāyatananibbattakakammena gahitapaṭisandhikassa avassaṃbhāvīāyatanassa yāva āyatanapāripūri, tāva uppajjatīti pana atthe gayhamāne pucchādvayavissajjanaṃ sūpapannaṃ hoti. Evañca sati ‘‘yassa vā pana sotāyatanaṃ nuppajjissati, tassa cakkhāyatanaṃ nuppajjatīti? Pacchimabhavikānaṃ pañcavokāraṃ upapajjantānaṃ, ye ca arūpaṃ upapajjitvā parinibbāyissanti, tesaṃ upapajjantānaṃ tesaṃ sotāyatanaṃ nuppajjissati, no ca tesaṃ cakkhāyatanaṃ nuppajjatī’’ti evamādīsu (yama. 1.āyatanayamaka.95) gabbhaseyyakāpi pacchimabhavikādayo upapajjantā gahitā honti. Evañca katvā indriyayamake (yama. 3.indriyayamaka.186) ‘‘yassa vā pana somanassindriyaṃ uppajjati, tassa cakkhundriyaṃ uppajjatīti? Āmantā’’ti idampi upapannaṃ hoti. Somanassindriyuppādakassa kammassa ekantena cakkhundriyuppādanato gabbhepi yāva cakkhundriyuppatti, tāva uppajjamānatāya tassā abhinanditabbattā.
ಯಂ ಪನ ‘‘ಯಸ್ಸ ವಾ ಪನ ಯತ್ಥ ರೂಪಾಯತನಂ ಉಪ್ಪಜ್ಜಿತ್ಥ, ತಸ್ಸ ತತ್ಥ ಘಾನಾಯತನಂ ಉಪ್ಪಜ್ಜತೀತಿ? ಕಾಮಾವಚರಾ ಚವನ್ತಾನಂ, ಅಘಾನಕಾನಂ ಕಾಮಾವಚರಂ ಉಪಪಜ್ಜನ್ತಾನಂ, ರೂಪಾವಚರಾನಂ ತೇಸಂ ತತ್ಥ ರೂಪಾಯತನಂ ಉಪ್ಪಜ್ಜಿತ್ಥ, ನೋ ಚ ತೇಸಂ ತತ್ಥ ಘಾನಾಯತನಂ ಉಪ್ಪಜ್ಜತೀ’’ತಿ ಏತ್ಥ ‘‘ಅಘಾನಕಾನಂ ಕಾಮಾವಚರಂ ಉಪಪಜ್ಜನ್ತಾನ’’ನ್ತಿ (ಯಮ॰ ೧.ಆಯತನಯಮಕ.೭೬) ವುತ್ತಂ, ತಂ ಯೇ ಏಕಾದಸಮಸತ್ತಾಹಾ ಓರತೋ ಕಾಲಂ ಕರಿಸ್ಸನ್ತಿ, ತೇಸಂ ಘಾನಾಯತನಾನಿಬ್ಬತ್ತಕಕಮ್ಮೇನ ಗಹಿತಪಟಿಸನ್ಧಿಕಾನಂ ವಸೇನ ವುತ್ತನ್ತಿ ವೇದಿತಬ್ಬಂ। ‘‘ಯಸ್ಸ ಯತ್ಥ ಘಾನಾಯತನಂ ನ ನಿರುಜ್ಝತಿ, ತಸ್ಸ ತತ್ಥ ರೂಪಾಯತನಂ ನ ನಿರುಜ್ಝಿಸ್ಸತೀತಿ? ಕಾಮಾವಚರಂ ಉಪಪಜ್ಜನ್ತಾನಂ, ಅಘಾನಕಾನಂ ಕಾಮಾವಚರಾ ಚವನ್ತಾನಂ, ರೂಪಾವಚರಾನಂ ತೇಸಂ ತತ್ಥ ಘಾನಾಯತನಂ ನ ನಿರುಜ್ಝತಿ, ನೋ ಚ ತೇಸಂ ತತ್ಥ ರೂಪಾಯತನಂ ನ ನಿರುಜ್ಝಿಸ್ಸತೀ’’ತಿ ಹಿ ಏತ್ಥ ‘‘ಅಘಾನಕಾನಂ ಕಾಮಾವಚರಾ ಚವನ್ತಾನ’’ನ್ತಿ (ಯಮ॰ ೧.ಆಯತನಯಮಕ.೧೮೧) ವಚನಂ ಅನುಪ್ಪನ್ನೇಯೇವ ಘಾನಾಯತನೇ ಗಬ್ಭಸೇಯ್ಯಕಾನಂ ಚುತಿ ಅತ್ಥೀತಿ ದೀಪೇತಿ। ನ ಹಿ ಕಾಮಾವಚರೇ ಗಬ್ಭಸೇಯ್ಯಕತೋ ಅಞ್ಞೋ ಅಘಾನಕೋ ಅತ್ಥಿ ಧಮ್ಮಹದಯವಿಭಙ್ಗೇ (ವಿಭ॰ ೯೭೮ ಆದಯೋ) ‘‘ಕಾಮಧಾತುಯಾ ಉಪಪತ್ತಿಕ್ಖಣೇ ಕಸ್ಸಚಿ ಅಟ್ಠಾಯತನಾನಿ ಪಾತುಭವನ್ತೀ’’ತಿ ಅವುತ್ತತ್ತಾತಿ। ಅಥ ಕಸ್ಮಾ ಓಪಪಾತಿಕೇ ಏವ ಸನ್ಧಾಯ ಇಧ, ಇನ್ದ್ರಿಯಯಮಕೇ ಚ ಯಥಾದಸ್ಸಿತಾಸು ಪುಚ್ಛಾಸು ‘‘ಆಮನ್ತಾ’’ತಿ ವುತ್ತನ್ತಿ ನ ವಿಞ್ಞಾಯತೀತಿ? ಯಮಕೇ ಸನ್ನಿಟ್ಠಾನೇನ ಗಹಿತತ್ಥಸ್ಸ ಏಕದೇಸೇ ಸಂಸಯತ್ಥಸಮ್ಭವೇನ ಪಟಿವಚನಸ್ಸ ಅಕರಣತೋ। ಭಿನ್ದಿತಬ್ಬೇ ಹಿ ನ ಪಟಿವಚನವಿಸ್ಸಜ್ಜನಂ ಹೋತಿ। ಯದಿ ಸಿಯಾ, ಪರಿಪುಣ್ಣವಿಸ್ಸಜ್ಜನಮೇವ ನ ಸಿಯಾತಿ। ಅಥ ಕಸ್ಮಾ ‘‘ಯಸ್ಸ ವಾ ಪನ ಸೋಮನಸ್ಸಿನ್ದ್ರಿಯಂ ಉಪ್ಪಜ್ಜತಿ, ತಸ್ಸ ಚಕ್ಖುನ್ದ್ರಿಯಂ ಉಪ್ಪಜ್ಜತೀತಿ? ಆಮನ್ತಾ’’ತಿ (ಯಮ॰ ೩.ಇನ್ದ್ರಿಯಯಮಕ.೧೮೬) ಇಮಿನಾ ‘‘ಗಬ್ಭಸೇಯ್ಯಕಾನಂ ಸೋಮನಸ್ಸಪಟಿಸನ್ಧಿ ನತ್ಥೀ’’ತಿ ನ ವಿಞ್ಞಾಯತೀತಿ? ‘‘ಕಾಮಧಾತುಯಾ ಉಪಪತ್ತಿಕ್ಖಣೇ ಕಸ್ಸ ದಸಿನ್ದ್ರಿಯಾನಿ ಪಾತುಭವನ್ತಿ? ಗಬ್ಭಸೇಯ್ಯಕಾನಂ ಸತ್ತಾನಂ ಸಹೇತುಕಾನಂ ಞಾಣಸಮ್ಪಯುತ್ತಾನಂ ಉಪಪತ್ತಿಕ್ಖಣೇ ದಸಿನ್ದ್ರಿಯಾನಿ ಪಾತುಭವನ್ತಿ ಕಾಯಿನ್ದ್ರಿಯಂ ಮನಿನ್ದ್ರಿಯಂ ಇತ್ಥಿನ್ದ್ರಿಯಂ ವಾ ಪುರಿಸಿನ್ದ್ರಿಯಂ ವಾ ಜೀವಿತಿನ್ದ್ರಿಯಂ ಸೋಮನಸ್ಸಿನ್ದ್ರಿಯಂ ವಾ ಉಪೇಕ್ಖಿನ್ದ್ರಿಯಂ ವಾ ಸದ್ಧಿನ್ದ್ರಿಯ’’ನ್ತಿಆದಿವಚನತೋ (ವಿಭ॰ ೧೦೧೨)।
Yaṃ pana ‘‘yassa vā pana yattha rūpāyatanaṃ uppajjittha, tassa tattha ghānāyatanaṃ uppajjatīti? Kāmāvacarā cavantānaṃ, aghānakānaṃ kāmāvacaraṃ upapajjantānaṃ, rūpāvacarānaṃ tesaṃ tattha rūpāyatanaṃ uppajjittha, no ca tesaṃ tattha ghānāyatanaṃ uppajjatī’’ti ettha ‘‘aghānakānaṃ kāmāvacaraṃ upapajjantāna’’nti (yama. 1.āyatanayamaka.76) vuttaṃ, taṃ ye ekādasamasattāhā orato kālaṃ karissanti, tesaṃ ghānāyatanānibbattakakammena gahitapaṭisandhikānaṃ vasena vuttanti veditabbaṃ. ‘‘Yassa yattha ghānāyatanaṃ na nirujjhati, tassa tattha rūpāyatanaṃ na nirujjhissatīti? Kāmāvacaraṃ upapajjantānaṃ, aghānakānaṃ kāmāvacarā cavantānaṃ, rūpāvacarānaṃ tesaṃ tattha ghānāyatanaṃ na nirujjhati, no ca tesaṃ tattha rūpāyatanaṃ na nirujjhissatī’’ti hi ettha ‘‘aghānakānaṃ kāmāvacarā cavantāna’’nti (yama. 1.āyatanayamaka.181) vacanaṃ anuppanneyeva ghānāyatane gabbhaseyyakānaṃ cuti atthīti dīpeti. Na hi kāmāvacare gabbhaseyyakato añño aghānako atthi dhammahadayavibhaṅge (vibha. 978 ādayo) ‘‘kāmadhātuyā upapattikkhaṇe kassaci aṭṭhāyatanāni pātubhavantī’’ti avuttattāti. Atha kasmā opapātike eva sandhāya idha, indriyayamake ca yathādassitāsu pucchāsu ‘‘āmantā’’ti vuttanti na viññāyatīti? Yamake sanniṭṭhānena gahitatthassa ekadese saṃsayatthasambhavena paṭivacanassa akaraṇato. Bhinditabbe hi na paṭivacanavissajjanaṃ hoti. Yadi siyā, paripuṇṇavissajjanameva na siyāti. Atha kasmā ‘‘yassa vā pana somanassindriyaṃ uppajjati, tassa cakkhundriyaṃ uppajjatīti? Āmantā’’ti (yama. 3.indriyayamaka.186) iminā ‘‘gabbhaseyyakānaṃ somanassapaṭisandhi natthī’’ti na viññāyatīti? ‘‘Kāmadhātuyā upapattikkhaṇe kassa dasindriyāni pātubhavanti? Gabbhaseyyakānaṃ sattānaṃ sahetukānaṃ ñāṇasampayuttānaṃ upapattikkhaṇe dasindriyāni pātubhavanti kāyindriyaṃ manindriyaṃ itthindriyaṃ vā purisindriyaṃ vā jīvitindriyaṃ somanassindriyaṃ vā upekkhindriyaṃ vā saddhindriya’’ntiādivacanato (vibha. 1012).
ನಿರೋಧವಾರೇ ಅನಾಗತಕಾಲಭೇದೇ ಯಥಾ ತಸ್ಸೇವ ಚಿತ್ತಸ್ಸ ನಿರೋಧೋ ಅನಾಗತಭಾವೇನ ತಸ್ಸ ಉಪ್ಪತ್ತಿಕ್ಖಣೇ ವುತ್ತೋ, ಏವಂ ತಸ್ಸೇವ ಕಮ್ಮಜಸನ್ತಾನಸ್ಸ ನಿರೋಧೋ ಅನಾಗತಭಾವೇನ ತಸ್ಸ ಉಪ್ಪಾದೇ ವತ್ತಬ್ಬೋತಿ ಸಬ್ಬತ್ಥ ಉಪಪಜ್ಜನ್ತಾನಂ ಏವ ಸೋ ತಥಾ ವುತ್ತೋ, ನ ಉಪ್ಪನ್ನಾನಂ। ಉಪ್ಪನ್ನಾನಂ ಪನ ಅಞ್ಞಸ್ಸ ಅನಾಗತಸ್ಸ ಸನ್ತಾನಸ್ಸ ನಿರೋಧೋ ಅನಾಗತಭಾವೇನ ವತ್ತಬ್ಬೋ, ನ ತಸ್ಸೇವ। ತಸ್ಸ ಹಿ ಉಪ್ಪಾದಾನನ್ತರಂ ನಿರೋಧೋ ಆರದ್ಧೋ ನಾಮ ಹೋತೀತಿ। ತಸ್ಮಾ ಅರಹತಂ ಪವತ್ತೇ ಸೋತಸ್ಸ ಚಕ್ಖುಸ್ಸ ಚ ಭೇದೇ ಸತಿಪಿ ಅನಾಗತಕಾಲಾಮಸನವಸೇನೇವ ‘‘ಯಸ್ಸ ಚಕ್ಖಾಯತನಂ ನಿರುಜ್ಝಿಸ್ಸತಿ, ತಸ್ಸ ಸೋತಾಯತನಂ ನಿರುಜ್ಝಿಸ್ಸತೀತಿ? ಆಮನ್ತಾ। ಯಸ್ಸ ವಾ ಪನ ಸೋತಾಯತನಂ ನಿರುಜ್ಝಿಸ್ಸತಿ, ತಸ್ಸ ಚಕ್ಖಾಯತನಂ ನಿರುಜ್ಝಿಸ್ಸತೀತಿ? ಆಮನ್ತಾ’’ತಿ ವಿಸ್ಸಜ್ಜನದ್ವಯಂ ಉಪಪನ್ನಮೇವ ಹೋತೀತಿ। ಯಸ್ಮಾ ಚ ಉಪಪತ್ತಿಅನನ್ತರಂ ನಿರೋಧೋ ಆರದ್ಧೋ ನಾಮ ಹೋತಿ, ತಂನಿಟ್ಠಾನಭಾವತೋ ಪನ ಚುತಿಯಾ ನಿರೋಧವಚನಂ, ತಸ್ಮಾ ಪವತ್ತೇ ನಿರುದ್ಧೇಪಿ ಸನ್ತಾನೇಕದೇಸೇ ಅನಿರುದ್ಧಂ ಉಪಾದಾಯ ಅನಿಟ್ಠಿತನಿರೋಧೋತಿ ಚುತಿಯಾವ ತಸ್ಸ ನಿರೋಧೋತಿ ವುಚ್ಚತಿ। ವಕ್ಖತಿ ಹಿ ‘‘ಯಸ್ಸ ವಾ ಪನ ಸೋಮನಸ್ಸಿನ್ದ್ರಿಯಂ ನಿರುಜ್ಝತಿ, ತಸ್ಸ ಚಕ್ಖುನ್ದ್ರಿಯಂ ನಿರುಜ್ಝತೀತಿ? ಆಮನ್ತಾ’’ತಿ, ತೇನೇತ್ಥಾಪಿ ಚುತಿನಿರೋಧೇ ಏವ ಚ ಅಧಿಪ್ಪೇತೇ ಯಞ್ಚ ಪವತ್ತೇ ನಿರುಜ್ಝಿಸ್ಸತಿ, ತಞ್ಚ ನಿಟ್ಠಾನವಸೇನ ಚುತಿಯಾ ಏವ ನಿರುಜ್ಝಿಸ್ಸತೀತಿ ವುತ್ತನ್ತಿ ‘‘ಆಮನ್ತಾ’’ತಿ ಯುತ್ತಂ ಪಟಿವಚನಂ। ‘‘ಸಚಕ್ಖುಕಾನ’’ನ್ತಿಆದೀಸು ಚ ‘‘ಪಟಿಲದ್ಧಚಕ್ಖುಕಾನ’’ನ್ತಿಆದಿನಾ ಅತ್ಥೋ ವಿಞ್ಞಾಯತೀತಿ।
Nirodhavāre anāgatakālabhede yathā tasseva cittassa nirodho anāgatabhāvena tassa uppattikkhaṇe vutto, evaṃ tasseva kammajasantānassa nirodho anāgatabhāvena tassa uppāde vattabboti sabbattha upapajjantānaṃ eva so tathā vutto, na uppannānaṃ. Uppannānaṃ pana aññassa anāgatassa santānassa nirodho anāgatabhāvena vattabbo, na tasseva. Tassa hi uppādānantaraṃ nirodho āraddho nāma hotīti. Tasmā arahataṃ pavatte sotassa cakkhussa ca bhede satipi anāgatakālāmasanavaseneva ‘‘yassa cakkhāyatanaṃ nirujjhissati, tassa sotāyatanaṃ nirujjhissatīti? Āmantā. Yassa vā pana sotāyatanaṃ nirujjhissati, tassa cakkhāyatanaṃ nirujjhissatīti? Āmantā’’ti vissajjanadvayaṃ upapannameva hotīti. Yasmā ca upapattianantaraṃ nirodho āraddho nāma hoti, taṃniṭṭhānabhāvato pana cutiyā nirodhavacanaṃ, tasmā pavatte niruddhepi santānekadese aniruddhaṃ upādāya aniṭṭhitanirodhoti cutiyāva tassa nirodhoti vuccati. Vakkhati hi ‘‘yassa vā pana somanassindriyaṃ nirujjhati, tassa cakkhundriyaṃ nirujjhatīti? Āmantā’’ti, tenetthāpi cutinirodhe eva ca adhippete yañca pavatte nirujjhissati, tañca niṭṭhānavasena cutiyā eva nirujjhissatīti vuttanti ‘‘āmantā’’ti yuttaṃ paṭivacanaṃ. ‘‘Sacakkhukāna’’ntiādīsu ca ‘‘paṭiladdhacakkhukāna’’ntiādinā attho viññāyatīti.
‘‘ಯಸ್ಸ ಚಕ್ಖಾಯತನಂ ನ ನಿರುಜ್ಝತಿ, ತಸ್ಸ ಸೋತಾಯತನಂ ನ ನಿರುಜ್ಝಿಸ್ಸತೀತಿ? ಸಬ್ಬೇಸಂ ಉಪಪಜ್ಜನ್ತಾನಂ, ಅಚಕ್ಖುಕಾನಂ ಚವನ್ತಾನಂ ತೇಸಂ ಚಕ್ಖಾಯತನಂ ನ ನಿರುಜ್ಝತಿ, ನೋ ಚ ತೇಸಂ ಸೋತಾಯತನಂ ನ ನಿರುಜ್ಝಿಸ್ಸತೀ’’ತಿ ಏತ್ಥ ಆರುಪ್ಪೇ ಪಚ್ಛಿಮಭವಿಕೇ ಠಪೇತ್ವಾ ಸಬ್ಬೇ ಉಪಪಜ್ಜನ್ತಾ, ಅಚಕ್ಖುಕಾ ಚವನ್ತಾ ಚ ಗಹಿತಾತಿ ದಟ್ಠಬ್ಬಾ। ತೇ ಹಿ ದುತಿಯಕೋಟ್ಠಾಸೇನ ಸಙ್ಗಯ್ಹನ್ತೀತಿ ತದಪೇಕ್ಖತ್ತಾ ಸಾವಸೇಸಮಿದಂ ಸಬ್ಬವಚನಂ ಅಚಕ್ಖುಕವಚನಞ್ಚಾತಿ। ‘‘ಆರುಪ್ಪೇ ಪಚ್ಛಿಮಭವಿಕಾನ’’ನ್ತಿ ಏತ್ಥ ಚ ಅರೂಪತೋ ಪಞ್ಚವೋಕಾರಂ ಅಗಚ್ಛನ್ತಾ ಅನಞ್ಞೂಪಪತ್ತಿಕಾಪಿ ‘‘ಅರೂಪೇ ಪಚ್ಛಿಮಭವಿಕಾ’’ಇಚ್ಚೇವ ಸಙ್ಗಯ್ಹನ್ತೀತಿ ವೇದಿತಬ್ಬಾ। ಏಸ ನಯೋ ಅಞ್ಞೇಸುಪಿ ಏವರೂಪೇಸೂತಿ।
‘‘Yassa cakkhāyatanaṃ na nirujjhati, tassa sotāyatanaṃ na nirujjhissatīti? Sabbesaṃ upapajjantānaṃ, acakkhukānaṃ cavantānaṃ tesaṃ cakkhāyatanaṃ na nirujjhati, no ca tesaṃ sotāyatanaṃ na nirujjhissatī’’ti ettha āruppe pacchimabhavike ṭhapetvā sabbe upapajjantā, acakkhukā cavantā ca gahitāti daṭṭhabbā. Te hi dutiyakoṭṭhāsena saṅgayhantīti tadapekkhattā sāvasesamidaṃ sabbavacanaṃ acakkhukavacanañcāti. ‘‘Āruppe pacchimabhavikāna’’nti ettha ca arūpato pañcavokāraṃ agacchantā anaññūpapattikāpi ‘‘arūpe pacchimabhavikā’’icceva saṅgayhantīti veditabbā. Esa nayo aññesupi evarūpesūti.
ಪವತ್ತಿವಾರವಣ್ಣನಾ ನಿಟ್ಠಿತಾ।
Pavattivāravaṇṇanā niṭṭhitā.
ಆಯತನಯಮಕವಣ್ಣನಾ ನಿಟ್ಠಿತಾ।
Āyatanayamakavaṇṇanā niṭṭhitā.
Related texts:
ತಿಪಿಟಕ (ಮೂಲ) • Tipiṭaka (Mūla) / ಅಭಿಧಮ್ಮಪಿಟಕ • Abhidhammapiṭaka / ಯಮಕಪಾಳಿ • Yamakapāḷi / ೩. ಆಯತನಯಮಕಂ • 3. Āyatanayamakaṃ
ಅಟ್ಠಕಥಾ • Aṭṭhakathā / ಅಭಿಧಮ್ಮಪಿಟಕ (ಅಟ್ಠಕಥಾ) • Abhidhammapiṭaka (aṭṭhakathā) / ಪಞ್ಚಪಕರಣ-ಅಟ್ಠಕಥಾ • Pañcapakaraṇa-aṭṭhakathā / ೩. ಆಯತನಯಮಕಂ • 3. Āyatanayamakaṃ
ಟೀಕಾ • Tīkā / ಅಭಿಧಮ್ಮಪಿಟಕ (ಟೀಕಾ) • Abhidhammapiṭaka (ṭīkā) / ಪಞ್ಚಪಕರಣ-ಅನುಟೀಕಾ • Pañcapakaraṇa-anuṭīkā / ೩. ಆಯತನಯಮಕಂ • 3. Āyatanayamakaṃ