Library / Tipiṭaka / д̇ибидага • Tipiṭaka / бан̃жабагаран̣а-мууладийгаа • Pañcapakaraṇa-mūlaṭīkā |
бужчаавааро
Pucchāvāro
1. бажжаяаануломаван̣н̣анаа
1. Paccayānulomavaṇṇanā
згзгам̣ д̇игад̣̇уганд̇и згзгам̣ д̇игам̣ д̣̇уган̃жаад̇и ад̇т̇о, на д̇игад̣̇уганд̇и.
Ekekaṃ tikadukanti ekekaṃ tikaṃ dukañcāti attho, na tikadukanti.
бажжаяаа жзваад̇и яз гусалаад̣̇ид̇хаммз бадижжаад̇и вуд̇д̇аа, д̇з бадижжад̇т̇ам̣ паранд̇аа гусалаад̣̇ибажжаяаа жзваад̇и ад̇т̇о. д̇знзвааха ‘‘д̇з жа ко сахаж̇аад̇ааваа’’д̇и. язхи бана хзд̇аад̣̇ибажжаязхи уббад̇д̇и вуд̇д̇аа, д̇з сахаж̇аад̇ааби хонд̇и асахаж̇аад̇аабийд̇и. зд̇т̇а бадижжасахаж̇аад̇аваарзхи самаанад̇т̇зхи бадижжасахаж̇аад̇аабхид̇хаанзхи самаанад̇т̇ам̣ б̣од̇хзнд̇зна бхаг̇авад̇аа бажчимаваарзна буримавааро, буримаваарзна жа бажчимавааро жа б̣од̇хид̇од̇и взд̣̇ид̇аб̣б̣о. зса наяо бажжаяаниссаяаваарзсу сам̣садтасамбаяуд̇д̇аваарзсу жа, зван̃жа нируд̇д̇игосаллам̣ ж̇анид̇ам̣ ход̇ийд̇и.
Paccayā cevāti ye kusalādidhamme paṭiccāti vuttā, te paṭiccatthaṃ pharantā kusalādipaccayā cevāti attho. Tenevāha ‘‘te ca kho sahajātāvā’’ti. Yehi pana hetādipaccayehi uppatti vuttā, te sahajātāpi honti asahajātāpīti. Ettha paṭiccasahajātavārehi samānatthehi paṭiccasahajātābhidhānehi samānatthaṃ bodhentena bhagavatā pacchimavārena purimavāro, purimavārena ca pacchimavāro ca bodhitoti veditabbo. Esa nayo paccayanissayavāresu saṃsaṭṭhasampayuttavāresu ca, evañca niruttikosallaṃ janitaṃ hotīti.
‘‘д̇з д̇з бана бан̃хз уд̣̇д̇харид̇ваа буна гусало хзд̇у хзд̇усамбаяуд̇д̇агаанам̣ д̇хаммаана’’нд̇и ликид̇ам̣. ‘‘гусалаа хзд̇уу самбаяуд̇д̇агаанам̣ канд̇хаана’’нд̇и (бадтаа. 1.1.401) бан̃хааваарабаатод̇и бамаад̣̇алзкаа зсаад̇и баал̣ияам̣ ааг̇ад̇абаатамзва батанд̇и. буримаваарзсу сахаж̇аад̇аниссаяасамбаяуд̇д̇абажжаяабхаавзхи гусалаад̣̇ид̇хаммз нияамзд̇ваа д̇асмим̣ нияамз гусалаад̣̇ийнам̣ хзд̇убажжаяаад̣̇ийхи уббад̇д̇им̣ бужчид̇ваа виссаж̇ж̇анам̣ гад̇ам̣, на д̇ад̇т̇а ‘‘имз наама д̇з д̇хаммаа хзд̇аад̣̇ибажжаяабхууд̇аа’’д̇и вин̃н̃ааяанд̇и, д̇асмаа д̇ад̇т̇а ‘‘сияаа гусалам̣ д̇хаммам̣ бадижжа гусало д̇хаммо уббаж̇ж̇зяяа хзд̇убажжаяаа’’д̇и (бадтаа. 1.1.25) звамаад̣̇ийхи сан̇г̇ахид̇з бадижжад̇т̇аад̣̇ипаран̣агабхаавз хзд̇аад̣̇ибажжаяабажжаяуббаннзсу хзд̇аад̣̇ибажжаяаанам̣ нижчаяаабхаавад̇о бан̃хаа ниж̇ж̇адаа ниг̇г̇умб̣аа жа гад̇ваа на вибхад̇д̇аа, ид̇ха бана ‘‘сияаа гусало д̇хаммо гусаласса д̇хаммасса хзд̇убажжаязна бажжаяо’’д̇и звамаад̣̇ийхи сан̇г̇ахид̇аа хзд̇аад̣̇ибажжаяабхууд̇аа гусалаад̣̇аяо бажжаяуббаннаа жа нижчид̇аа, на гожи бужчаасан̇г̇ахид̇о ад̇т̇о анижчид̇о наама ад̇т̇ийд̇и ааха ‘‘саб̣б̣зби д̇з бан̃хаа ниж̇ж̇адаа ниг̇г̇умб̣аа жа гад̇ваа вибхад̇д̇аа’’д̇и. бан̃хаа бана уд̣̇д̇харид̇ваа виссаж̇ж̇анам̣ саб̣б̣ад̇т̇а самаананд̇и на д̇ам̣ санд̇хааяа ниж̇ж̇адад̇аа вуд̇д̇аад̇и д̣̇адтаб̣б̣аа.
‘‘Te te pana pañhe uddharitvā puna kusalo hetu hetusampayuttakānaṃ dhammāna’’nti likhitaṃ. ‘‘Kusalā hetū sampayuttakānaṃ khandhāna’’nti (paṭṭhā. 1.1.401) pañhāvārapāṭhoti pamādalekhā esāti pāḷiyaṃ āgatapāṭhameva paṭhanti. Purimavāresu sahajātanissayasampayuttapaccayabhāvehi kusalādidhamme niyametvā tasmiṃ niyame kusalādīnaṃ hetupaccayādīhi uppattiṃ pucchitvā vissajjanaṃ kataṃ, na tattha ‘‘ime nāma te dhammā hetādipaccayabhūtā’’ti viññāyanti, tasmā tattha ‘‘siyā kusalaṃ dhammaṃ paṭicca kusalo dhammo uppajjeyya hetupaccayā’’ti (paṭṭhā. 1.1.25) evamādīhi saṅgahite paṭiccatthādipharaṇakabhāve hetādipaccayapaccayuppannesu hetādipaccayānaṃ nicchayābhāvato pañhā nijjaṭā niggumbā ca katvā na vibhattā, idha pana ‘‘siyā kusalo dhammo kusalassa dhammassa hetupaccayena paccayo’’ti evamādīhi saṅgahitā hetādipaccayabhūtā kusalādayo paccayuppannā ca nicchitā, na koci pucchāsaṅgahito attho anicchito nāma atthīti āha ‘‘sabbepi te pañhā nijjaṭā niggumbā ca katvā vibhattā’’ti. Pañhā pana uddharitvā vissajjanaṃ sabbattha samānanti na taṃ sandhāya nijjaṭatā vuttāti daṭṭhabbā.
уббад̇д̇ияаа бан̃н̃аабид̇ад̇д̇аад̇и бужчаамад̇д̇знзва уббад̇д̇ияаа табид̇ад̇д̇аа багаасид̇ад̇д̇аа, наанаббагаарзхи ваа н̃аабид̇ад̇д̇аад̇и ад̇т̇о.
Uppattiyā paññāpitattāti pucchāmatteneva uppattiyā ṭhapitattā pakāsitattā, nānappakārehi vā ñāpitattāti attho.
25-34. баригаббабужчаад̇и вид̇хибужчаа. гим̣ сияаад̇и зсо вид̇хи гим̣ ад̇т̇ийд̇и ад̇т̇о. гим̣ сияаа, ат̇а на сияаад̇и самбужчанам̣ ваа баригаббабужчаад̇и вад̣̇ад̇и. гимид̣̇ам̣ самбужчанам̣ наама? самзжжа бужчанам̣, ‘‘гим̣ суд̇д̇анд̇ам̣ барияаабун̣зяяа, ат̇а абхид̇хамма’’нд̇и ан̃н̃зна саха самбад̇хааран̣анд̇и ад̇т̇о. яо гусало д̇хаммо уббаж̇ж̇зяяа хзд̇убажжаяаа, со гусалам̣ д̇хаммам̣ бадижжа сияаад̇и зд̇асмим̣ ад̇т̇з сад̇и бажчааж̇аад̇авибаагабажжаязсуби саб̣б̣абужчаанам̣ бавад̇д̇ид̇о ‘‘яо гусало д̇хаммо уббаж̇ж̇зяяа бажчааж̇аад̇абажжаяаа вибаагабажжаяаа, со гусалам̣ д̇хаммам̣ бадижжа сияаа’’д̇и аяамад̇т̇о вин̃н̃ааязяяа, д̇ат̇аа жа сад̇и бажчааж̇аад̇абажжаяаа вибаагабажжаяаад̇и уббаж̇ж̇амаанам̣ нид̣̇д̇хаарзд̇ваа д̇асса гусалам̣ д̇хаммам̣ бадижжа бхаванасса бужчанад̇о гусалаанам̣ д̇зхи бажжаязхи уббад̇д̇и анун̃н̃аад̇аад̇и аабаж̇ж̇ад̇и, на жа д̇ам̣д̇ам̣бажжаяаа уббаж̇ж̇амаанаанам̣ гусалаад̣̇ийнам̣ гусалаад̣̇ид̇хаммз бадижжа бхаванамад̇т̇ид̇аа зд̇т̇а бужчид̇аа, ат̇а ко уббад̇д̇и, зван̃жа гад̇ваа виссаж̇ж̇анз ‘‘гусалам̣ д̇хаммам̣ бадижжа гусало д̇хаммо уббаж̇ж̇ад̇ий’’д̇и уббад̇д̇иязва виссаж̇ж̇ид̇аад̇и, д̇асмаа аяамад̇т̇о сад̣̇осод̇и ‘‘ат̇а ваа’’д̇и ад̇т̇анд̇араважанам̣ вуд̇д̇ам̣.
25-34. Parikappapucchāti vidhipucchā. Kiṃ siyāti eso vidhi kiṃ atthīti attho. Kiṃ siyā, atha na siyāti sampucchanaṃ vā parikappapucchāti vadati. Kimidaṃ sampucchanaṃ nāma? Samecca pucchanaṃ, ‘‘kiṃ suttantaṃ pariyāpuṇeyya, atha abhidhamma’’nti aññena saha sampadhāraṇanti attho. Yo kusalo dhammo uppajjeyya hetupaccayā, so kusalaṃ dhammaṃ paṭicca siyāti etasmiṃ atthe sati pacchājātavipākapaccayesupi sabbapucchānaṃ pavattito ‘‘yo kusalo dhammo uppajjeyya pacchājātapaccayā vipākapaccayā, so kusalaṃ dhammaṃ paṭicca siyā’’ti ayamattho viññāyeyya, tathā ca sati pacchājātapaccayā vipākapaccayāti uppajjamānaṃ niddhāretvā tassa kusalaṃ dhammaṃ paṭicca bhavanassa pucchanato kusalānaṃ tehi paccayehi uppatti anuññātāti āpajjati, na ca taṃtaṃpaccayā uppajjamānānaṃ kusalādīnaṃ kusalādidhamme paṭicca bhavanamatthitā ettha pucchitā, atha kho uppatti, evañca katvā vissajjane ‘‘kusalaṃ dhammaṃ paṭicca kusalo dhammo uppajjatī’’ti uppattiyeva vissajjitāti, tasmā ayamattho sadosoti ‘‘atha vā’’ti atthantaravacanaṃ vuttaṃ.
д̇ад̇т̇а ‘‘гусало д̇хаммо уббаж̇ж̇зяяаа’’д̇и уббад̇д̇им̣ ануж̇аанид̇ваа ‘‘хзд̇убажжаяаа сияаа зд̇а’’нд̇и д̇ассаа хзд̇убажжаяаа бхаванабужчанам̣, ‘‘уббаж̇ж̇зяяа хзд̇убажжаяаа’’д̇и хзд̇убажжаяаа уббад̇д̇им̣ ануж̇аанид̇ваа д̇ассаа ‘‘сияаа зд̇а’’нд̇и бхаванабужчанан̃жа на яуд̇д̇ам̣. анун̃н̃аад̇ан̃хи нижчид̇амзваад̇и. д̇асмаа анануж̇аанид̇ваа ‘‘гусалам̣ д̇хаммам̣ бадижжа гусало д̇хаммо уббаж̇ж̇зяяа хзд̇убажжаяаа’’д̇и звам̣ яат̇аавуд̇д̇ам̣ уббаж̇ж̇анам̣ гим̣ сияаад̇и бужчад̇ийд̇и д̣̇адтаб̣б̣ам̣. уббаж̇ж̇зяяаад̇и ваа ид̣̇амби самбужчанамзва, гусалам̣ д̇хаммам̣ бадижжа гусало д̇хаммо гим̣ уббаж̇ж̇зяяа хзд̇убажжаяаад̇и ад̇т̇о. сияаад̇и яат̇аабужчид̇ассзва уббаж̇ж̇анасса самбхавам̣ бужчад̇и ‘‘гим̣ звам̣ уббаж̇ж̇анам̣ сияаа самбхавзяяаа’’д̇и, аяам̣ наяо сияаасад̣̇д̣̇асса бажчааяож̇анз. яат̇аатаанзязва бана тид̇аа ‘‘сияаа’’д̇и зсаа сааман̃н̃абужчаа, д̇ааяа бана бужчааяа ‘‘ид̣̇ам̣ наама бужчид̇а’’нд̇и на вин̃н̃ааяад̇ийд̇и д̇ассааязва бужчааяа висзсанад̇т̇ам̣ ‘‘гусалам̣ д̇хаммам̣ бадижжа гусало д̇хаммо уббаж̇ж̇зяяа хзд̇убажжаяаа’’д̇и бужчад̇и, звам̣ висзсид̇аб̣б̣ависзсанабхаавзна д̣̇взби бужчаа згааязва бужчаад̇и д̣̇адтаб̣б̣аа.
Tattha ‘‘kusalo dhammo uppajjeyyā’’ti uppattiṃ anujānitvā ‘‘hetupaccayā siyā eta’’nti tassā hetupaccayā bhavanapucchanaṃ, ‘‘uppajjeyya hetupaccayā’’ti hetupaccayā uppattiṃ anujānitvā tassā ‘‘siyā eta’’nti bhavanapucchanañca na yuttaṃ. Anuññātañhi nicchitamevāti. Tasmā ananujānitvā ‘‘kusalaṃ dhammaṃ paṭicca kusalo dhammo uppajjeyya hetupaccayā’’ti evaṃ yathāvuttaṃ uppajjanaṃ kiṃ siyāti pucchatīti daṭṭhabbaṃ. Uppajjeyyāti vā idampi sampucchanameva, kusalaṃ dhammaṃ paṭicca kusalo dhammo kiṃ uppajjeyya hetupaccayāti attho. Siyāti yathāpucchitasseva uppajjanassa sambhavaṃ pucchati ‘‘kiṃ evaṃ uppajjanaṃ siyā sambhaveyyā’’ti, ayaṃ nayo siyāsaddassa pacchāyojane. Yathāṭhāneyeva pana ṭhitā ‘‘siyā’’ti esā sāmaññapucchā, tāya pana pucchāya ‘‘idaṃ nāma pucchita’’nti na viññāyatīti tassāyeva pucchāya visesanatthaṃ ‘‘kusalaṃ dhammaṃ paṭicca kusalo dhammo uppajjeyya hetupaccayā’’ti pucchati, evaṃ visesitabbavisesanabhāvena dvepi pucchā ekāyeva pucchāti daṭṭhabbā.
г̇амануссуггаважананд̇и г̇аманасса самаанагад̇д̇угабажчимагаалагирияаабзгкаважананд̇и ад̇т̇о. яад̣̇иби бадиг̇амануббад̇д̇ийнам̣ буримабажчимагаалад̇аа над̇т̇и, бажжаяабажжаяуббаннаанам̣ бана сахаж̇аад̇аанамби бажжаяабажжаяуббаннабхаавзна г̇ахан̣ам̣ буримабажчимабхаавзнзва ход̇ийд̇и г̇ахан̣аббавад̇д̇иаагааравасзна бажжаяааяад̇д̇ад̇ааад̇д̇абадилаабхасан̇каад̇аанам̣ бадиг̇амануббад̇д̇игирияаанамби буримабажчимагаалавохааро ход̇ийд̇и д̣̇адтаб̣б̣о. г̇аманам̣ ваа уббад̇д̇и зваад̇и г̇ажчанд̇асса бадиг̇аманам̣ уббаж̇ж̇анд̇асса бадиуббаж̇ж̇анам̣ самаанагирияаа. бадигаран̣ан̃хи бадисад̣̇д̣̇ад̇т̇од̇и. д̇асмаа ‘‘гусалам̣ д̇хамма’’нд̇и убаяог̇анид̣̇д̣̇идтам̣ бажжаяам̣ уббаж̇ж̇амаанам̣ бадижжа д̇ад̣̇ааяад̇д̇уббад̇д̇ияаа бадиг̇анд̇ваад̇и аяамзд̇т̇а ад̇т̇о, д̇зна бадижжаад̇и сахаж̇аад̇абажжаяам̣ гад̇ваад̇и вуд̇д̇ам̣ ход̇и. сахаж̇аад̇абажжаяагаран̣ан̃хи уббаж̇ж̇амаанаабхимукауббаж̇ж̇амаанам̣ бадиг̇аманам̣, д̇ам̣ гад̇ваад̇и бадижжасад̣̇д̣̇асса ад̇т̇од̇и.
Gamanussukkavacananti gamanassa samānakattukapacchimakālakiriyāpekkhavacananti attho. Yadipi paṭigamanuppattīnaṃ purimapacchimakālatā natthi, paccayapaccayuppannānaṃ pana sahajātānampi paccayapaccayuppannabhāvena gahaṇaṃ purimapacchimabhāveneva hotīti gahaṇappavattiākāravasena paccayāyattatāattapaṭilābhasaṅkhātānaṃ paṭigamanuppattikiriyānampi purimapacchimakālavohāro hotīti daṭṭhabbo. Gamanaṃ vā uppatti evāti gacchantassa paṭigamanaṃ uppajjantassa paṭiuppajjanaṃ samānakiriyā. Paṭikaraṇañhi paṭisaddatthoti. Tasmā ‘‘kusalaṃ dhamma’’nti upayoganiddiṭṭhaṃ paccayaṃ uppajjamānaṃ paṭicca tadāyattuppattiyā paṭigantvāti ayamettha attho, tena paṭiccāti sahajātapaccayaṃ katvāti vuttaṃ hoti. Sahajātapaccayakaraṇañhi uppajjamānābhimukhauppajjamānaṃ paṭigamanaṃ, taṃ katvāti paṭiccasaddassa atthoti.
35-38. д̇аасу баал̣ияам̣ д̣̇взязва д̣̇ассид̇аад̇и хзд̇аарамман̣ад̣̇угз д̣̇виннам̣ бужчаанам̣ д̣̇ассид̇ад̇д̇аа вуд̇д̇ам̣. зд̇т̇а жа згамуулагаад̣̇ибхааво бужчаанам̣ вуд̇д̇од̇и взд̣̇ид̇аб̣б̣о, бажжаяаанам̣ бана васзна саб̣б̣абатамо бажжаяанд̇арзна авомиссагад̇д̇аа суд̣̇д̇хиганаяо, д̣̇уд̇ияо аарамман̣аад̣̇ийсу згзгасса хзд̇у зва згамуулаганд̇и гад̇ваа згамуулаганаяо. звам̣ хзд̇аарамман̣ад̣̇угаад̣̇ийнам̣ ад̇хибад̇иаад̣̇ийнам̣ муулабхаавад̇о д̣̇угамуулагаад̣̇аяо наяаа взд̣̇ид̇аб̣б̣аа. д̇звийсад̇имуулаганаяо жа д̇ад̇о барам̣ мууласса абхаавад̇о ‘‘саб̣б̣амуулага’’нд̇и баал̣ияам̣ вуд̇д̇о. д̇ад̇т̇а набум̣саганид̣̇д̣̇зсзна зга…бз… саб̣б̣амуулагам̣ бажжаяаг̇аманам̣ баал̣иг̇аманам̣ ваад̇и вин̃н̃ааяад̇и, зга…бз… саб̣б̣амуулагам̣ наяам̣ асаммуяханд̇знаад̇и убаяог̇о ваа , ид̇ха жа саб̣б̣амуулаганд̇и жа д̇звийсад̇имуулагассзва вуд̇д̇ад̇д̇аа бажжанийяз вагкад̇и ‘‘яат̇аа ануломз згзгасса бад̣̇асса згамуулагам̣…бз… яаава д̇звийсад̇имуулагам̣, звам̣ бажжанийязби вид̇т̇аарзд̇аб̣б̣а’’нд̇и (бадтаа. адта. 1.42-44).
35-38. Tāsu pāḷiyaṃ dveyeva dassitāti hetārammaṇaduke dvinnaṃ pucchānaṃ dassitattā vuttaṃ. Ettha ca ekamūlakādibhāvo pucchānaṃ vuttoti veditabbo, paccayānaṃ pana vasena sabbapaṭhamo paccayantarena avomissakattā suddhikanayo, dutiyo ārammaṇādīsu ekekassa hetu eva ekamūlakanti katvā ekamūlakanayo. Evaṃ hetārammaṇadukādīnaṃ adhipatiādīnaṃ mūlabhāvato dukamūlakādayo nayā veditabbā. Tevīsatimūlakanayo ca tato paraṃ mūlassa abhāvato ‘‘sabbamūlaka’’nti pāḷiyaṃ vutto. Tattha napuṃsakaniddesena eka…pe… sabbamūlakaṃ paccayagamanaṃ pāḷigamanaṃ vāti viññāyati, eka…pe… sabbamūlakaṃ nayaṃ asammuyhantenāti upayogo vā , idha ca sabbamūlakanti ca tevīsatimūlakasseva vuttattā paccanīye vakkhati ‘‘yathā anulome ekekassa padassa ekamūlakaṃ…pe… yāva tevīsatimūlakaṃ, evaṃ paccanīyepi vitthāretabba’’nti (paṭṭhā. aṭṭha. 1.42-44).
39-40. ‘‘аарамман̣абажжаяаа хзд̇убажжаяаад̇и зд̇д̇аавад̇аа аарамман̣абажжаяам̣ аад̣̇им̣ гад̇ваа хзд̇убажжаяабарияосаано згамуулаганаяо д̣̇ассид̇о’’д̇и вуд̇д̇ам̣, звам̣ сад̇и винаяз вияа жаггаб̣анд̇ханавасзна баал̣иг̇ад̇и аабаж̇ж̇ад̇и, на хздтимасод̇ханавасзна. хздтимасод̇ханавасзна жа ид̇ха абхид̇хаммз баал̣и г̇ад̇аа, зван̃жа гад̇ваа виссаж̇ж̇анз ‘‘аарамман̣абажжаяаа хзд̇уяаа д̇ийн̣и, ад̇хибад̇ибажжаяаа д̇ийн̣и, ад̇хибад̇ибажжаяаа хзд̇уяаа нава, аарамман̣з д̇ийн̣ий’’д̇иаад̣̇инаа хздтимам̣ сод̇хзд̇ваава баал̣и бавад̇д̇аа. яо жзд̇т̇а ‘‘згамуулаганаяо’’д̇и вуд̇д̇о, со суд̣̇д̇хиганаяова. со жа висзсаабхаавад̇о аарамман̣амуулагаад̣̇ийсу на лаб̣бхад̇и. на хи аарамман̣аад̣̇ийсу д̇асмим̣ д̇асмим̣ аад̣̇имхи табид̇зби бажжаяанд̇арзна самб̣анд̇хаабхаавзна аад̣̇имхи вуд̇д̇асуд̣̇д̇хигад̇о висзсад̇т̇о лаб̣бхад̇и, д̇знзва виссаж̇ж̇анзби аарамман̣амуулагаад̣̇ийсу суд̣̇д̇хиганаяо на д̣̇ассид̇од̇и, д̇асмаа ‘‘аарамман̣абажжаяаа хзд̇убажжаяаа аарамман̣абажжаяаа ад̇хибад̇ибажжаяаа…бз… аарамман̣абажжаяаа авиг̇ад̇абажжаяаа’’д̇и (бадтаа. 1.1.39) аяам̣ хздтимасод̇ханавасзна згасмим̣ аарамман̣абажжаяз хзд̇убажжаяаад̣̇игз яож̇зд̇ваа вуд̇д̇о згамуулаганаяо д̣̇адтаб̣б̣о. ‘‘аарамман̣абажжаяаа…бз… авиг̇ад̇абажжаяаа’’д̇и ваа згамуулагзсу ананд̇арабажжаяасса муулагам̣ аарамман̣ам̣ д̣̇ассзд̇ваа згамуулагаад̣̇ийни сам̣кибид̇ваа саб̣б̣амуулагассаавасаанзна авиг̇ад̇абажжаязна нидтаабид̇анд̇и д̣̇адтаб̣б̣ам̣. ад̇хибад̇ибажжаяаа ананд̇арабажжаяаа самананд̇арабажжаяаа сахаж̇аад̇абажжаяаа ан̃н̃аман̃н̃абажжаяаад̇и ид̣̇ам̣ мууламзва д̣̇ассзд̇ваа згамуулагаад̣̇ийнам̣ сам̣кибанам̣ д̣̇адтаб̣б̣ам̣, на суд̣̇д̇хигад̣̇ассанам̣, нааби саб̣б̣амуулагз гад̇ибаяабажжаяад̣̇ассанам̣.
39-40. ‘‘Ārammaṇapaccayā hetupaccayāti ettāvatā ārammaṇapaccayaṃ ādiṃ katvā hetupaccayapariyosāno ekamūlakanayo dassito’’ti vuttaṃ, evaṃ sati vinaye viya cakkabandhanavasena pāḷigati āpajjati, na heṭṭhimasodhanavasena. Heṭṭhimasodhanavasena ca idha abhidhamme pāḷi gatā, evañca katvā vissajjane ‘‘ārammaṇapaccayā hetuyā tīṇi, adhipatipaccayā tīṇi, adhipatipaccayā hetuyā nava, ārammaṇe tīṇī’’tiādinā heṭṭhimaṃ sodhetvāva pāḷi pavattā. Yo cettha ‘‘ekamūlakanayo’’ti vutto, so suddhikanayova. So ca visesābhāvato ārammaṇamūlakādīsu na labbhati. Na hi ārammaṇādīsu tasmiṃ tasmiṃ ādimhi ṭhapitepi paccayantarena sambandhābhāvena ādimhi vuttasuddhikato visesattho labbhati, teneva vissajjanepi ārammaṇamūlakādīsu suddhikanayo na dassitoti, tasmā ‘‘ārammaṇapaccayā hetupaccayā ārammaṇapaccayā adhipatipaccayā…pe… ārammaṇapaccayā avigatapaccayā’’ti (paṭṭhā. 1.1.39) ayaṃ heṭṭhimasodhanavasena ekasmiṃ ārammaṇapaccaye hetupaccayādike yojetvā vutto ekamūlakanayo daṭṭhabbo. ‘‘Ārammaṇapaccayā…pe… avigatapaccayā’’ti vā ekamūlakesu anantarapaccayassa mūlakaṃ ārammaṇaṃ dassetvā ekamūlakādīni saṃkhipitvā sabbamūlakassāvasānena avigatapaccayena niṭṭhāpitanti daṭṭhabbaṃ. Adhipatipaccayā anantarapaccayā samanantarapaccayā sahajātapaccayā aññamaññapaccayāti idaṃ mūlameva dassetvā ekamūlakādīnaṃ saṃkhipanaṃ daṭṭhabbaṃ, na suddhikadassanaṃ, nāpi sabbamūlake katipayapaccayadassanaṃ.
41. д̇ад̇о ниссаяаад̣̇ийни муулааниби сам̣кибид̇ваа авиг̇ад̇амуулаганаяам̣ д̣̇ассзд̇ум̣ ‘‘авиг̇ад̇абажжаяаа хзд̇убажжаяаа’’д̇иаад̣̇и аарад̣̇д̇хам̣. зд̇асмин̃жа суд̣̇д̇хигасса ад̣̇ассанзна аарамман̣амуулагаад̣̇ийсу висум̣ висум̣ суд̣̇д̇хиганаяо на лаб̣бхад̇ийд̇и н̃аабид̇о ход̇и. на хи аад̣̇и гад̇т̇ажи сам̣кзбанд̇араг̇ад̇о ход̇и. аад̣̇ианд̇зхи маж̇жхимаанам̣ д̣̇ассанан̃хи сан̇кзбо, аад̣̇ид̇о бабхуд̇и гад̇ижи вад̇ваа г̇ад̇ид̣̇ассанам̣ ваад̇и. д̣̇уд̇ияажад̇уггам̣ вад̇ваа ‘‘виг̇ад̇абажжаяаа’’д̇и бад̣̇ам̣ уд̣̇д̇харид̇ваа табид̇ам̣ . д̇зна осаанажад̇уггам̣ д̣̇ассзд̇и. д̇ад̇ияажад̇уггад̇о бабхуд̇и ваа бан̃жагамуулаани сам̣кибид̇ваа саб̣б̣амуулагасса авасаанзна нидтабзд̇и.
41. Tato nissayādīni mūlānipi saṃkhipitvā avigatamūlakanayaṃ dassetuṃ ‘‘avigatapaccayā hetupaccayā’’tiādi āraddhaṃ. Etasmiñca suddhikassa adassanena ārammaṇamūlakādīsu visuṃ visuṃ suddhikanayo na labbhatīti ñāpito hoti. Na hi ādi katthaci saṃkhepantaragato hoti. Ādiantehi majjhimānaṃ dassanañhi saṅkhepo, ādito pabhuti katici vatvā gatidassanaṃ vāti. Dutiyacatukkaṃ vatvā ‘‘vigatapaccayā’’ti padaṃ uddharitvā ṭhapitaṃ . Tena osānacatukkaṃ dasseti. Tatiyacatukkato pabhuti vā pañcakamūlāni saṃkhipitvā sabbamūlakassa avasānena niṭṭhapeti.
зд̇т̇а жа д̣̇угамуулагаад̣̇ийсу яат̇аа хзд̇уаарамман̣ад̣̇угзна сад̣̇д̇хим̣ авасзсаа бажжаяаа яож̇ид̇аа, хзд̇аарамман̣аад̇хибад̇ид̇игаад̣̇ийхи жа авасзсаавасзсаа, звам̣ хзд̇уад̇хибад̇ид̣̇угаад̣̇ийхи хзд̇уад̇хибад̇иананд̇арад̇игаад̣̇ийхи жа авасзсаавасзсаа яож̇зд̇аб̣б̣аа сияум̣. яад̣̇и жа саб̣б̣зсам̣ бажжаяаанам̣ муулабхаавзна яож̇ид̇ад̇д̇аа хзд̇умуулагз хзд̇уад̇хибад̇иаад̣̇ид̣̇угаанам̣ ад̇хибад̇имуулагаад̣̇ийсу ад̇хибад̇ихзд̇уаад̣̇ид̣̇угзхи висзсо над̇т̇и. д̇з зва хи бажжаяаа уббадибаадияаа вуд̇д̇аа, д̇ат̇ааби аарамман̣амуулагаад̣̇ийсу аарамман̣аад̇хибад̇ид̣̇угаад̣̇ийнам̣ авасзсаавасзсзхи, хзд̇умуулагз жа хзд̇уад̇хибад̇иананд̇арад̇игаад̣̇ийнам̣ авасзсаавасзсзхи яож̇анз ад̇т̇и висзсод̇и. яасмаа бана звам̣ яож̇ияамаанзсуби сукаг̇г̇ахан̣ам̣ на ход̇и, на жа яат̇аавуд̇д̇ааяа яож̇анааяа саб̣б̣аа саа яож̇анаа бан̃н̃авад̇аа на саггаа вин̃н̃аад̇ум̣, д̇асмаа д̇ат̇аа аяож̇зд̇ваа анубуб̣б̣знзва яож̇анаа гад̇аад̇и д̣̇адтаб̣б̣аа. д̇хаммаанам̣ д̣̇зсанаавид̇хаанз хи бхаг̇аваава бамаан̣анд̇и. г̇ан̣анааг̇аат̇аа аад̣̇имабаатз гаажи вируд̣̇д̇хаа, д̇асмаа судту г̇ан̣зд̇ваа г̇ахзд̇аб̣б̣аа.
Ettha ca dukamūlakādīsu yathā hetuārammaṇadukena saddhiṃ avasesā paccayā yojitā, hetārammaṇādhipatitikādīhi ca avasesāvasesā, evaṃ hetuadhipatidukādīhi hetuadhipatianantaratikādīhi ca avasesāvasesā yojetabbā siyuṃ. Yadi ca sabbesaṃ paccayānaṃ mūlabhāvena yojitattā hetumūlake hetuadhipatiādidukānaṃ adhipatimūlakādīsu adhipatihetuādidukehi viseso natthi. Te eva hi paccayā uppaṭipāṭiyā vuttā, tathāpi ārammaṇamūlakādīsu ārammaṇādhipatidukādīnaṃ avasesāvasesehi, hetumūlake ca hetuadhipatianantaratikādīnaṃ avasesāvasesehi yojane atthi visesoti. Yasmā pana evaṃ yojiyamānesupi sukhaggahaṇaṃ na hoti, na ca yathāvuttāya yojanāya sabbā sā yojanā paññavatā na sakkā viññātuṃ, tasmā tathā ayojetvā anupubbeneva yojanā katāti daṭṭhabbā. Dhammānaṃ desanāvidhāne hi bhagavāva pamāṇanti. Gaṇanāgāthā ādimapāṭhe kāci viruddhā, tasmā suṭṭhu gaṇetvā gahetabbā.
‘‘д̣̇ваавийсад̇ияаа д̇игзсу згзгам̣ д̇игам̣ д̣̇угаанам̣ сад̇зна сад̇зна сад̣̇д̇хим̣ яож̇зд̇ваа’’д̇и вуд̇д̇ам̣, д̇ам̣ д̣̇угад̇игабадтаанз гзсан̃жи бод̇т̇агаанам̣ васзна вуд̇д̇ам̣. гзсужи бана згзго д̣̇уго д̣̇ваавийсад̇ияаа д̣̇ваавийсад̇ияаа д̇игзхи яож̇ид̇о, д̇ан̃жа г̇аманам̣ яуд̇д̇ам̣. на хи д̇ад̇т̇а д̇игасса яож̇анаа ад̇т̇и, ат̇а ко д̇игаанам̣ згзгзна бад̣̇зна д̣̇угассаад̇и. д̇ад̇т̇а часадтияаа д̇игабад̣̇зсу згзгзна сам̣санд̣̇ид̇ваа часадти хзд̇уд̣̇угаа, д̇ат̇аа сахзд̇угад̣̇угаад̣̇аяо жаад̇и д̣̇угаанам̣ часад̇аад̇хигаани часахассаани хонд̇и. д̇зсу згзгасмим̣ бадижжаваараад̣̇аяо сад̇д̇а ваараа наяаа бужчаа жа саб̣б̣аа д̣̇угабадтаанз хзд̇уд̣̇угзна самаанаа.
‘‘Dvāvīsatiyā tikesu ekekaṃ tikaṃ dukānaṃ satena satena saddhiṃ yojetvā’’ti vuttaṃ, taṃ dukatikapaṭṭhāne kesañci potthakānaṃ vasena vuttaṃ. Kesuci pana ekeko duko dvāvīsatiyā dvāvīsatiyā tikehi yojito, tañca gamanaṃ yuttaṃ. Na hi tattha tikassa yojanā atthi, atha kho tikānaṃ ekekena padena dukassāti. Tattha chasaṭṭhiyā tikapadesu ekekena saṃsanditvā chasaṭṭhi hetudukā, tathā sahetukadukādayo cāti dukānaṃ chasatādhikāni chasahassāni honti. Tesu ekekasmiṃ paṭiccavārādayo satta vārā nayā pucchā ca sabbā dukapaṭṭhāne hetudukena samānā.
‘‘д̣̇угасад̇з згзгам̣ д̣̇угам̣ д̣̇ваавийсад̇ияаа д̇игзхи сад̣̇д̇хим̣ яож̇зд̇ваа’’д̇и жа вуд̇д̇ам̣, д̇амби д̇игад̣̇угабадтаанз гзсан̃жи бод̇т̇агаанам̣ васзна вуд̇д̇ам̣. вуд̇д̇анаязна бана яуд̇д̇аг̇аманзсу згзго д̇иго д̣̇угасад̇зна яож̇ид̇о. д̇ад̇т̇а хзд̇убад̣̇ам̣ багкибид̇ваа вуд̇д̇о зго гусалад̇д̇иго, д̇ат̇аа нахзд̇убад̣̇ам̣…бз… аран̣абад̣̇анд̇и гусалад̇д̇игаанам̣ д̣̇вз сад̇аани хонд̇и, д̇ат̇аа взд̣̇анаад̇д̇игаад̣̇ийнамбийд̇и саб̣б̣зсам̣ жад̇усад̇аад̇хигаани жад̇д̇аари сахассаани хонд̇и. д̇зсу згзгасмим̣ вааранаяабужчаа д̇игабадтаанз гусалад̇д̇игзна самаанаа.
‘‘Dukasate ekekaṃ dukaṃ dvāvīsatiyā tikehi saddhiṃ yojetvā’’ti ca vuttaṃ, tampi tikadukapaṭṭhāne kesañci potthakānaṃ vasena vuttaṃ. Vuttanayena pana yuttagamanesu ekeko tiko dukasatena yojito. Tattha hetupadaṃ pakkhipitvā vutto eko kusalattiko, tathā nahetupadaṃ…pe… araṇapadanti kusalattikānaṃ dve satāni honti, tathā vedanāttikādīnampīti sabbesaṃ catusatādhikāni cattāri sahassāni honti. Tesu ekekasmiṃ vāranayapucchā tikapaṭṭhāne kusalattikena samānā.
‘‘ча ануломамхи наяаа суг̇амбхийраа’’д̇и важанад̇о банаад̇и зд̇зна ид̣̇ам̣ д̣̇ассзд̇и – ‘‘ануломамхий’’д̇и ‘‘д̇игаад̣̇аяо чанаяаа’’д̇и жа ависзсзна вуд̇д̇ад̇д̇аа бадижжаваараад̣̇ивасзна сад̇д̇авид̇хамби ануломам̣ саха г̇ахзд̇ваа ‘‘ча ануломамхий’’д̇и вуд̇д̇ам̣, ануломаад̣̇ивасзна жад̇уб̣б̣ид̇хам̣ д̇игабадтаанам̣ саха г̇ахзд̇ваа ‘‘д̇иган̃жа бадтаанавара’’нд̇и, д̇ат̇аа жад̇уб̣б̣ид̇хаани д̣̇угабадтаанаад̣̇ийни саха г̇ахзд̇ваа ‘‘д̣̇угуд̇д̇ама’’нд̇иаад̣̇им̣ вад̇ваа ‘‘ча наяаа суг̇амбхийраа’’д̇и вуд̇д̇анд̇и имамад̇т̇ам̣ г̇ахзд̇ваа имасмим̣ бажжаяаануломз сад̇д̇аббабхзд̣̇з чаби зд̇з бадтаанаа бадтаананаяаа жад̇уббабхзд̣̇аа бужчаавасзна уд̣̇д̇харид̇аб̣б̣аад̇и. зван̃хи саб̣б̣асмим̣ бадтаанз саб̣б̣о бажжаяаануломо д̣̇ассид̇о ход̇ийд̇и. бажжанийяаг̇аат̇аад̣̇ийсуби зсзва наяо. зд̇т̇а жа д̣̇угад̇игабадтаанаад̣̇ийсу висзсид̇аб̣б̣зхи д̇игзхи бадтаанам̣ д̇игабадтаанам̣. д̣̇угаанам̣ д̇игабадтаанам̣ д̣̇угад̇игабадтаанам̣. д̣̇угависзсид̇аа ваа д̇игаа д̣̇угад̇игаа, д̣̇угад̇игаанам̣ бадтаанам̣ д̣̇угад̇игабадтаананд̇и иминаа наязна важанад̇т̇о взд̣̇ид̇аб̣б̣о. д̣̇угаад̣̇ивисзсид̇асса жзд̇т̇а д̇игаад̣̇ибад̣̇асса д̣̇угаад̣̇ибхааво д̣̇адтаб̣б̣о. д̣̇угабадтаанамзва хи д̇игабад̣̇асам̣санд̣̇анавасзна д̣̇угабад̣̇асам̣санд̣̇анавасзна жа бавад̇д̇ам̣ д̣̇угад̇игабадтаанам̣ д̣̇угад̣̇угабадтаанан̃жа, д̇ат̇аа д̇игабадтаанамзва д̣̇угабад̣̇асам̣санд̣̇анавасзна д̇игабад̣̇асам̣санд̣̇анавасзна жа бавад̇д̇ам̣ д̇игад̣̇угабадтаанам̣ д̇игад̇игабадтаанан̃жаад̇и.
‘‘Chaanulomamhi nayā sugambhīrā’’ti vacanato panāti etena idaṃ dasseti – ‘‘anulomamhī’’ti ‘‘tikādayo chanayā’’ti ca avisesena vuttattā paṭiccavārādivasena sattavidhampi anulomaṃ saha gahetvā ‘‘cha anulomamhī’’ti vuttaṃ, anulomādivasena catubbidhaṃ tikapaṭṭhānaṃ saha gahetvā ‘‘tikañca paṭṭhānavara’’nti, tathā catubbidhāni dukapaṭṭhānādīni saha gahetvā ‘‘dukuttama’’ntiādiṃ vatvā ‘‘cha nayā sugambhīrā’’ti vuttanti imamatthaṃ gahetvā imasmiṃ paccayānulome sattappabhede chapi ete paṭṭhānā paṭṭhānanayā catuppabhedā pucchāvasena uddharitabbāti. Evañhi sabbasmiṃ paṭṭhāne sabbo paccayānulomo dassito hotīti. Paccanīyagāthādīsupi eseva nayo. Ettha ca dukatikapaṭṭhānādīsu visesitabbehi tikehi paṭṭhānaṃ tikapaṭṭhānaṃ. Dukānaṃ tikapaṭṭhānaṃ dukatikapaṭṭhānaṃ. Dukavisesitā vā tikā dukatikā, dukatikānaṃ paṭṭhānaṃ dukatikapaṭṭhānanti iminā nayena vacanattho veditabbo. Dukādivisesitassa cettha tikādipadassa dukādibhāvo daṭṭhabbo. Dukapaṭṭhānameva hi tikapadasaṃsandanavasena dukapadasaṃsandanavasena ca pavattaṃ dukatikapaṭṭhānaṃ dukadukapaṭṭhānañca, tathā tikapaṭṭhānameva dukapadasaṃsandanavasena tikapadasaṃsandanavasena ca pavattaṃ tikadukapaṭṭhānaṃ tikatikapaṭṭhānañcāti.
бажжаяаануломаван̣н̣анаа нидтид̇аа.
Paccayānulomavaṇṇanā niṭṭhitā.
Related texts:
д̇ибидага (муула) • Tipiṭaka (Mūla) / абхид̇хаммабидага • Abhidhammapiṭaka / бадтаанабаал̣и • Paṭṭhānapāḷi / 3. бужчаавааро • 3. Pucchāvāro
дийгаа • Tīkā / абхид̇хаммабидага (дийгаа) • Abhidhammapiṭaka (ṭīkā) / бан̃жабагаран̣а-анудийгаа • Pañcapakaraṇa-anuṭīkā / 1. бажжаяаануломаван̣н̣анаа • 1. Paccayānulomavaṇṇanā